| Lovosický dnešek 03/2001 | strana 6 | |
|
Tábor skautek a světlušek se uskutečnil „Pod skleněným vrchem” v době od 24. července do 8. srpna u osady Hostíkovice u Zahrádek. Na táboře bylo celkem 68 tábořících. 34 světlušek, 21 skautek, 6 vlčat, 5 činovníků a 2 kuchařky. Vedoucím tábora byl Emil Ryvola. V prvních dnech byla činnost zaměřena k dobudování tábora (část zařízení byla půjčena od litoměřických vlčat, která tu tábořila s br. Vančou). Výstavba velké brány, umývárny a přehrady na potoce, táborového kruhu a totemu. Uskutečnil se celotáborový sportovní den, velký závod hlídek v plnění skautských disciplin. Byl uskutečněn výlet do Nového Boru, do Kam. Šenova na „varhany”, koupat se chodilo na Holanské rybníky. Byly zapáleny tři táborové ohně a jeden půlnoční, kde některé světlušky skládaly slib. Konaly se vycházky do okolí a sbíraly se lesní plody. Kuchařky pak uvařily borůvkové knedle - mňam.
Dne 4. září 1970 vydává ústředí Junáka pokyn k ukončení činnosti do 15 září 1970 a pokyny k předávání majetku Pionýrské organizaci. Toto rozhodnutí, podobně jako i ta předchozí byla vynucena a podle stanov Junáka nebylo právoplatné, protože o prováděných změnách směl rozhodnout pouze junácký sněm, který však nebylo dovoleno svolat. Zájezd dívčího kmene do jižních Čech ve dnech 12. a 13. září 1970 byl poslední akcí lovosického JUNÁKA. Zúčastnilo se ho 50 světlušek a skautek a 5 činovníků. Trasa vedla přes Prahu, na hrad Orlík, zámek Hluboká do Třeboně. Druhý den do Tábora a Jindřichova Hradce. Počasí děvčatům přálo a tak se jim tento výlet plně vydařil. V době kdy JUNÁK končil svoji činnost, budilo 50 krojovaných skautek tak velkou pozornost a sympatie všude tam, kde se objevily.
Dne 16. listopadu 1970 na schůzi vedení lovosické Pionýrské organizace bylo provedeno předání majetku junáckého střediska Pionýrskému středisku 4 v Lovosicích. Protokol podepsali za Junáka vedoucí střediska Vlastimil Kos a zást. vedoucího Miroslava Ryvolová. Za PO převzala Jindra Vágnerová.
Vedle drobného inventáře, podsad, stolů a židlí, bylo předáno 40 spacích pytlů, 5 stanů s gumovou podlážkou, 20 nafukovacích lehátek, 68 stanových dílců, 2.321,50 Kčs na běžném účtě u spořitelny (ten byl od léta blokován, takže se z něho nemohlo vybírat), finanční doklady a razítko střediskového velitele.
Mirek
(pokračování příště)
dcera světoznámého antropologa prof. Mudr. Jindřicha Matiegky se stala doktorkou filosofie a profesorkou dívčí reálky; svoji vědeckou činnost rozvíjela zejména v oblasti egyptologie. Byla i známou českou spisovatelkou knih pro mládež (O staroegyptských bozích a hrdinech /1925/, V objetí sfingy /1927/, O bílém oslíku /1930/, Záhada /1934/) a vytvořila rozhlasové pásmo „Jak vzniklo písmo".
Český učitel, malíř a kronikář Města České Budějovice napsal knihy „Když se psalo c.k." a „Když se psalo TGM" ( obě bohužel o Českých Budějovicích, kam se přestěhoval ).
Český literární historik.
působil jako český učitel v Třebívlicích a Lovosicích, později jako zástupce ředitele Střední všeobecně vzdělávací školy a ředitel gymnázia. Byl okresním a krajským metodikem českého jazyka, autorem učebnic českého jazyka pro základní školy. Zpracoval literární historii litoměřického okresu a jako důchodce vedl mnoho let kroniku města Lovosice. Jako velmi aktivní člen filmového kroužku při Sdruženém závodním klubu Lovoš byl často autorem průvodního slova k filmům o Lovosicích.
Severočeská básnířka se přestěhovala s manželem do Lovosic, kde oba zakotvili v Severočeských chemických závodech. V současné době pracuje paní Tinková v Českém rozhlase v Ústí nad Labem.
Časopisecky publikuje básnířka od konce 60. let. Její básně jsou i ve sbornících Almanach autorů „A" (1991)a „Strach o moudivláčka" ( antologie severočeských a lužickosrbských autorů - 1996 ). První sbírku „Chvíle pro věčnost" vydala autorka vlastním nákladem v r. 1993, ilustrovala ji tehdejší lovosická občanka, výtvarnice Jana Čermáková. V r. 1998 vydala Státní vědecká knihovna v Ústí nad Labem její další sbírku Jiné hlubiny.
E.H.
| Lovosický dnešek 03/2001 | strana 6 |
|
|
