HISTORIE LOVOSICKÉ POŠTY I.

O šest let později, v roce 1533 byl zprovozněn druhý spoj Praha - Plzeň - Kleneč - Augsburg. Roku 1603 bylo zřízeno dočasné pěší spojení od Prahy přes Lovosice do Drážďan, přerušované válkami. V roce 1641 jako třetí důležitý spoj v českých zemích a první zahraniční poštovní trasa mino území Rakouska vedla z Prahy přes Lovosice a Drážďany do Lipska.

Poštovní stanice v Lovosicích byla založena v roce 1633. Po zavedení pravidelného jízdního poštovního kurzu mezi Prahou a Drážďany v roce 1641 se stala trvalou. Tím se lovosická pošta řadí mezi nestarší poštovní stanice v Čechách. Od samého počátku byla státní. Pravděpodobně byla umístěna v budově, která stávala v místech dvorů za restaurací "U Kosů" (dnes areál DELI). Kolem vedla prastará solná cesta, označovaná jako "Velká nebo také "Solná" či "Srbská". Poštovní stanice na trase se zřizovaly zhruba ve vzdálenosti 2 - 3 poštovní míle (1 poštovní míle = cca 7,5 km). Nalézaly se v Tursku, Velvarech, Budyni n.O., Lovosicích, Ústí n.L. a v Petrovicích. Změnou kurzovní trasy byly stanice v Tursku a ve Velvarech zrušeny.

Zpočátku sloužila celá poštovní síť především vladaři, vojenským a diplomatickým službám a státní správě. Později začali poštmistři na svůj účet dopravovat soukromou korespondenci. Mimo poštovní kurzy vypravovali v případě potřeby mimořádné kurýry.

Poštovní stanice řídili poštmistři, kteří museli mít určitý počet koní podle důležitosti stanice, zásoby krmení, hostinské prostory a ubytovací místa pro noclehy. Poštmistr měl k ruce jednoho nebo více postiliónů, kteří došlou poštu dopravovali k sousedním stanicím. Zavedení pravidelného střídání koní vedlo k vyšší rychlosti, pravidelnosti i spolehlivosti doručování dopravních zásilek a později i osob. Na saském kurzu byla doprava osob zavedena v roce 1754, tak zvanou osobní diligencí. Zavedením těchto lehkých poštovních dostavníků, které měly dobré pérování, takže tlumily nárazy na velmi špatných cestách, se stala jízda klidnější a pohodlnější. Těmito vozy byly dopravovány také listovní, peněžní a balíkové zásilky. Na tomto kurzu v roce 1828 byl zaveden zrychlený poštovní vůz, takzvaný poštovní rychlík. Tyto černožluté poštovní rychlíky dosahovaly rychlosti až 10 km za hodinu. Cesta z Lovosic do Prahy trvala 8 hodin, běžným dostavníkem až 10 hodin. Na kurzovních trasách narůstal provoz. Rozvíjela se doprava i návazných směrech.

Pro svou výhodnou polohu se staly Lovosice poštovním uzlem. Na svém počátku měly spojení do Prahy a do Drážďan přes sousední stanice Budyně n.O. a Ústí n.L. Od druhé poloviny 18. století vznikla další větev z Lovosic na Velemín - Teplice - Petrovice - Drážďany. V tomto hornatém terénu Českého středohoří měla lovosická pošta zřízeny přepřahací stanice ve Velemíně a v Bílce pod Milešovkou. Oba tyto spoje se nacházely na prastarých stezkách nebo cestách, po nichž se kdysi dopravovala sůl. Původní teplická cesta z Lovosic se od 17. století označovala jako "Stará poštovská teplická cesta". V roce 1791 bylo zřízeno poštovní spojení Lovosice - Úštěk - Bor - Rumburk. Od roku 1805 v lázeňské sezóně jezdil osobní vůz z Lovosic do Teplic a odtud přes Varvažov do Petrovic. Po vybudování poštovní stanice v Litoměřicích v roce 1828 lovosickým poštmistrem bylo spojení poštovní jízdou mezi oběma městy zajištěno sedmkrát týdně. Od roku 1841 jezdil poštovní dostavník Postoloprty - Lovosice. Poštovní expedice Milešov od roku 1851 umožnila spojení s Lovosicemi jednou pochůzkou denně. Od roku 1873 začala jezdit denní poselská pošta Lovosice - Třebenice. (Pokračování)

Miroslav Nesvarba

Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba má kancelář na Dómském nám. 11 v Litoměřicích.

Dále podle přání lékařů provádíme měření TK, hladiny cukru glukometrem, odebíráme biol. materiál pro laboratoř.

To je asi tak ve zkratce vše, co provádějí SZP a REH sestra. Pečovatelka doprovází pacienty na různá odborná vyšetření, procházky, dováží obědy, dohlíží při jídle, koupe či sprchuje pacienty. Na požádání obstará nákupy. Pečovatelské služby jsou hrazeny pac. za minimální poplatky. Ty jsou stanoveny ceníkem.

Eva Černá v. sestra

Naši zatím největší akcí byl týdenní pobyt na horách v době jarních prázdnin. K dětem z turistického kroužku se přidaly další a celkem 68 jich prožívalo nádherné dny v Českém Jiřetíně. Díky firmě HOPI, která nám zajistila dopravu, ubytování a stravu mají naše děti neopakovatelné zážitky. Lyžovalo se, sáňkovalo, bobovalo i běžkaři si přišli na své. A taková jízda na igelitovém pytli nebo sněžném skútru po sjezdovce, to se prostě v Lovosicích nezažije! Sněhu si děti opravdu užily. Stavělo se iglú a sněhová koulovačka skončila zahrabáním vedoucí. Vzpomínky mají děti i na tanec na diskotéce. Zpočátku převládala ostýchavost, ale nakonec je nepřekvapila ani soutěž v tancování. Překvapení spíše následovalo v podobě velikého zmrzlinového poháru pro vítěze.

Týden na horách nám utekl, ani nevíme jak. Jen jsme se vrátili, už začínáme plánovat další akce. Kromě vrcholů Českého středohoří plánujeme víkendové výlety na Říp, do Prahy, do Westernového městečka u Zvole nad Pernštejnem, do Starých Splavů a samozřejmě do Sloupu.

Vyvrcholením naší celoroční práce s dětmi bude totiž letní tábor právě ve Sloupu v Čechách - Zátiší. Ve spolupráci s firmou HOPI chceme zajistit pobyt pro 120 českých a 80 německých dětí. Letní tábor proběhne pod názvem "Indiánské léto 2000" v době od 14.07. - 28.07. Na všechny děti čeká pestrý program v podobě celotáborové hry (název už mnohé prozrazuje), olympiáda, přenocování v přírodě, stezka odvahy, divadlo, táboráky a hlavně poznávání přírody. Vždyť příroda a děti snad bez sebe nemohou ani být.

Chtěli bychom oslovit všechny děti, nejenom z naší školy, ale všechny, které mají zájem získat nové kamarády, navázat nová přátelství, prožít dobrodružství a poznat krásnou přírodu - pojeďte s námi! Přijďte, otevřete bez ostychu dveře naší školy a přihlaste se, nikdo se divit nebude!

Karla Kabátová Miluše Králíčková

Z Lovosic lodí do Lovosic

Plavby se konaly v sobotu 29.4. a v neděli 30.4., cesta trvala cca 2 hodiny. V 10 hodin v neděli se plavbychtiví občané sešli u zdymadla v Lovosicích, počkali si, až se loď vrátí z předchozí vyjížďky a v komoře se vyrovná voda, aby se po přistavených schůdkách mohlo nastoupit. Bylo krásné slunečné počasí, na palubě vál od vody příjemný větřík a přes sto pasažérů o psu nemluvě vyjelo dobrodružství vstříc.

Krajina se zdá být z lodi hezčí než z auta, nejsou vidět odpadky v příkopech. Pluli jsme směrem na Litoměřice přes Prosmyky a Mlékojedy, viděli jsme Radobýl, minuli jsme Litoměřické letní kino (večer prý tam měly sraz čarodějnice), projeli jsme kolem obce České Kopisty a u polepského jezu jsme se obrátili a pomalu vraceli zpět do Lovosic. Žízniví se mohli občerstvit (pivo, limonáda), hladoví nasytit (párek, hranolky s kečupem, tyčinky a ovocné poháry se šlehačkou (!). Pomalu plynoucí voda nás uklidňovala a ani se nám nechtělo v Lovosicích ven z lodi. Ještě jednou díky turistům za vynikající myšlenku, podruhé pojedeme zase!

-EH-