Oprava kamenného znaku na průčelí kostela sv. Václava v Lovosicích.

Počátkem srpna mohli lovosičtí občané vidět na vstupu do kostela sv. Václava lešení. Bylo postavené pro sejmutí kamenného erbu nad vchodem. Akademický sochař Libor Pisklák byl pověřen k provedení rekonstrukce a zhotovení repliky znaku. Požádali jsme ho o sdělení podrobností k této práci.

Můžete popsat kamenný objekt, o který jde ?
Tento objekt můžeme nazvat kartuš, znak nebo erb markrabat z Badenu. Je osazen na hlavním průčelí kostela sv. Václava zde v Lovosicích. Je z pískovce. Jeho rozměry jsou asi 160 x 180 cm. Zavěšen je tak, že za znakem je vytvořená tzv. nika, což je výklenek ve zdi, kde je kovářsky zpracovaná závěsná konstrukce. Pomocí různých háčků a záponek byl znak ukotven. Po osekání prostoru kolem erbu, bylo možné se dostat dozadu za zadní stěnu erbu. Erb byl odpojen za pomoci sání, na které si znak po odpojení sedl, vyjel ven a jeřábem byl sundán. V ochranné konstrukci byl dopraven do ateliéru v Třebenicích. Nika byla z poloviny zaplněná stavební ssutí.

Co se bude se znakem dít dále?
Technologický postup je následující: Kámen je hodně zkorodován a rozpadá se. Všechny detaily je třeba zdokumentovat, kámen zajistit a zafixovat tak, aby nedocházelo k dalšímu rozpadu. Potom, ve spolupráci s heraldikem panem Stanislavem Kasíkem a památkáři, se na tom znaku v reverzibilní hmotě, tj. v hlíně, která se dá ze znaku sejmout aniž by se ublížilo autentičnosti erbu, se domodeluje a udělá rekonstrukce toho, co tam v současné době chybí. Znak se doplní do původní modelace. Po odsouhlasení rekonstrukce památkáři a heraldikem se vytvoří sádrová forma. Po sejmutí se do formy nalije pozitivní sádrový model. Z modelu reprodukční technikou bude již vytvořena kamenná replika znaku. Tato kopie se osadí zpět na původní místo. Originál se bude po ošetření deponovat.

Když byla prováděna vnější oprava kostela, tak si pracovníci posteskli, že se nikde nedochovala původní podoba tohoto znaku. Podle čeho budete erb rekonstruovat?
Proto spolupracujeme s heraldikem. Existují v historii doklady o popisu znaku markrabat z Badenu. Z toho se dá něco vyčíst a zbytek se dá doplnit z jiných historických materiálů. Je to tedy i rekonstrukce historické podoby.

Kdo u Vás práci objednal a jaké budou náklady?
Objednatel je farní úřad v Lovosicích na smlouvu o dílo. Letos je na tuto práci příspěvek města 150 tisíc korun. Církev přispívá částkou 27 tisíc korun. Celkové náklady jsou necelých půl miliónu korun.

Práce se letos mají dovést do té fáze, že bude hotový sádrový model pro kameníky. Předpokládá se, že příští rok by se dodělala kamenná replika. Koncem příštího roku by se měla kopie osadit zpět na původní místo průčelí kostela.

Foto a připravil (hv)

Vánoční zvyky a pověry

V dávných časech patřil Štědrý večer k nejvýznamnějším věštebným dnům. Již ráno svobodná děvčata šla do dřevníku nabrat náruč dříví, donesla ji do světnice ke kamnům a počítala polínka. Pokud byl jejich počet sudý, znamenalo to, že se dívka do roka vdá. Pro mládence sudý počet znamenal svatbu s pannou, lichý s vdovou. Jinde se věštilo pomocí hozeného střevíce: když mířila ke dveřím špička, dívka se příští rok vdala. Někdy se chodilo v noci ke kurníku ozval-li se děvčeti kohout, znamenalo to jisté vdavky. Zaměstnání budoucího ženicha se poznalo z tvaru odlitku vzniklého litím olova do vody. Směr bydlení budoucího ženicha se poznal také podle štěkotu psa.

Když přišla do domu na Štědrý den dívka, nebo dítě, přinesly štěstí, svobodný chlapec veselost, těhotná žena nemoc. Před zlými vlivy chránil na svátečním stole domácnost med, kmín a česnek. Pod ubrus by se mělo dát několik rybích šupin, aby se nás příští rok držely peníze.

Před usednutím ke štědrovečernímu stolu se šlapalo bosou nohou na železnou sekeru, aby po celý příští rok nebolely členy rodiny nohy. U stolu měl sedět sudý počet stolovníků. Jíst se začínalo, až vyšla první hvězda na nebi. Před zahájením štědrovečerní večeře všichni jedli kousíček chleba s medem a česnekem, což mělo zaručit, aby se opět za rok všichni ve zdraví sešli. Kdo jedl hrách, nebolelo ho v příštím roce v krku. A rezavý hřebík v levé kapse při jedení rybí polévky měl dokonce zajistit celoroční potenci.

Po večeři se do mísy daly skořápky se svíčkami. Ten, komu se převrhla skořápka se svíčkou plovoucí v míse s vodou převrhla, neměl mít štěstí a mohl v příštím roce i zemřít. Komu lodička doplula daleko, ten měl v příštím roce cestovat, komu zůstala u břehu, bude užívat lenošení. Kdo naopak rozkrojil po večeři jablko a měl v něm hvězdu, měl být po celý rok zdravý. Věstilo se i z vlašských ořechů: kdo měl zdravé jádro, čekala ho v příštím roce pohoda a zdraví. Nezdravé jádro znamenalo větší neštěstí, prázdný ořech dokonce smrt.

O Vánocích musel být každý obdarován, i domácí zvíře. Drobečky chleba nebo pečiva se přimíchávaly do krmiva kravám, aby nebyly nemocné. Hrst se také hodila do studny, aby se nekazila voda. poklepávaly se stromky, aby se na jaře probudily.

Mnoho různých zvyků se traduje v každé rodině, všeobecně známý je zvyk líbat se pod jmelím. Ať Vám všechny předpovědi dobře vyjdou. Veselé Vánoce!

Hz