Co máme v našem městě dělat v případě válečného ohrožení?

V současné době se v naší veřejnosti šíří téměř válečná hysterie, podporovaná částečně i sdělovacími prostředky. Tyto nálady můžeme vystopovat i u nás, a proto jsme se poptávali na Městském úřadě, jak je o nás v takovém případě postaráno. Nejpodrobnější informace jsme získali u pana Starého, kterému oblast ochrany obyvatel patří. S uspokojením jsme se dozvěděli, že vybavení úkryty a ochrannými prostředky je v našem městě bohatší než jinde a v příštím čísle Vám přineseme seznam těchto krytů i s obrázkem, jak to tam vypadá. Je pochopitelné, že tyto kryty jsou připraveny pro většinu našich občanů. Předpokládat ale, že obyvatel z rodinných domků v Novém Klapý nebo v Holoubkově poběží do města a tam místo v úkrytu najde, je nesmyslné. Než Vás tedy seznámíme s připravenými úkryty, může každý zájemce dostat tuto informaci přímo od pana Starého.

Je ale důležité si uvědomit, že současná dramatická situace je zásadně odlišná od hrozby totální války, na kterou se připravoval minulý režim a na kterou byl zaměřen celý systém civilní obrany. Z tohoto pohledu se snahy o urychlené budování krytů a nákup ochranných masek jeví spíš jako představa dobrých obchodů. (Víme třeba vůbec, jaký filtr k masce zvolit ?) Možné nebezpečí dnes hrozí z jiné strany, ze středisek individuálního teroru a k tomu se jasně vyslovil už generální ředitel Lovochemie Ing. Peleška v příspěvku na předchozí straně. Tady je proto namístě zmínit se o možnostech rychlé improvizované ochrany proti nebezpečí, které nás může potkat v případě zjištěného výronu čpavku.

Na takovýto výron jsme upozorněni jednak dvouminutovým signálem sirény (trvalý nebo kolísavý tón), případně městským rozhlasem a jsme-li venku ucítíme jeho štiplavý zápach. V takovém případě se dle možnosti vrátíme domů nebo vstoupíme do nejbližší budovy. Tam uzavřeme dveře, okna a utěsníme větrací šachty. Čpavek, který je lehčí než vzduch, vystoupá ve formě plynu do výšky. Čpavkový mrak se tak zředí a rozptýlí a osoby ukryté v uzavřené místnosti tuto situaci v pohodě přežijí v průběhu několika minut (ověřeno praktickými zkouškami v 80tých létech). Pro případ proniknutí malého množství čpavku do místnosti, kdy i v malé koncentraci nás silně při dýchání dráždí, je zde jednoduchá pomoc. Je vhodné mít doma kyselinu citronovou a v takovém případě připravit její roztok 3 polévkové lžíce do půllitru vody. Po rozpuštění se do roztoku namočí pruh látky, nejlépe froté a po vyždímání dýcháme přes tento improvizovaný filtr. Ucítíme-li po čase opět čpavek, znovu látku namočíme. A to je všechno, je to levné, účinné a hlavně rychlé. To je vlastně nejdůležitější právě pro nás v Lovosicích.

St, Re

STATISTIKA NUDA JE,
má však cenné údaje…

V noci z 28. února na 1. březen, přesně řečeno o půlnoci, proběhl okamžik pro sčítání lidu, domů a bytů 2001. Poslední dřívější sčítání proběhlo v naší republice, tehdy ČSFR, 3.3.1991. První předběžné výsledky i za okres Litoměřice jsou k dispozici od července 2001 a zpracovala je Krajská reprezentace Českého statistického úřadu v Ústí nad Labem.

Ve výše zmíněnou dobu žilo dle oficiálního sečtení v Lovosicích 9359 obyvatel, z tohoto počtu 9285 občanů s pobytem trvalým na území města, 74 občané s pobytem dlouhodobým, zbytek činily osoby dočasně přítomné a osoby s krátkodobým pobytem. Převahu v počtu měly ženy 4835 ( 51,7 % ), proti 4524 mužům. Dětí do 14 let bylo 1436, mužů mezi 15 50 lety 3047 a žen v tomtéž věku 3044. Občanů nad 60 let bylo celkem 1532, mužů 750 a žen 1082. Ekonomicky aktivních bylo 3949 občanů (42,2 % ); z celkového počtu pracujících dojížděli do jiné obce ČR 1542 občané..

K české národnosti se přihlásilo v Lovosicích 8578 osob, k moravské 7 a k slezské 5; slovenskou národnost má ve městě 131 obyvatel, 27 německou, 17 polskou a 17 romskou. 577 kolonku národnosti nevyplnilo (nebylo to povinné). V obci žili také cizí státní příslušníci, a to 6 Slováků, 66 Vietnamců a 3 Ukrajinci. Co se týče náboženského vyznání, k žádné církvi se nepřihlásili 7073 občané ; z věřících je nejvíce příslušníků Církve římskokatolické 1217, Českobratrské církve evangelické 65 a Církve československé husitské 103. K jiným církvím se přiklonily 103 osoby.

Domů bylo dle sčítání v našem městě 871, z toho trvale obydlené 723. Polovina byly rodinné domky 452. Bytů máme v Lovosicích 3911, trvale obydlených 3767, tj. 96,3 %. Neobydlených bytů je dle publikace 144 ( v tomto počtu jsou asi zahrnuty většinou byty, kde není nikdo trvale hlášen, ale byty majitelé pronajímají a jsou ve skutečnosti obydleny ). Těchto přechodně obydlených bytů je uváděno 59, k rekreaci slouží 6 a nezpůsobilých k bydlení je uvedeno 28. Na jeden trvale obydlený byt připadá průměrně 2,48 osoby.

V okrese Litoměřice bylo ke dni sčítání 105 obcí se 115 107 obyvateli (z toho ženy 58 234 a muži 56 873); pro zajímavost k 1.3.1961 bylo v okrese 167 obcí se 115 415 obyvateli ubylo tedy přes 60 obcí, ale počet obyvatel se příliš nezměnil, zřejmě se lidé stěhují do měst. Přesto je v litoměřickém okrese stále obcí nejvíce. V celém ústeckém kraji žije celkem 826 380 lidí v 354 obcích.

E.H.