Galerie komisí městského úřadu

Hlavní inventarizační komise

Ve výčtu komisí nesmíme vynechat ani tuto komisi, zřízenou dle vyhlášky č. 563/91 Sb., jejímž úkolem je sumarizovat výsledky kontroly inventáře jednotlivých pracovišť a rozhodovat o způsobu vyřazení nepotřebných nebo nepoužitelných předmětů. Zde se už rozdělí na věci určené k prodeji a na zbytek, který putuje do kontejneru a na skládku. Komise je šestičlenná, jejím předsedou je místostarosta p. Davídek a tajemnicí pí Beranová.

Re

(Dokončení ze str. 3)

10 let lovosického tisku

Nové noviny si pomalu hledaly svou tvář: některé rubriky zůstaly - Rozhovor měsíce na titulní straně, Z historie města, Tělovýchova a sport, Kultura, a postupně byly zavedeny také mnohé nové stálé rubriky, např. Slovo starosty, DDM ELKO, Sloupek postižených, Hasičský záchranný sbor nebo Dnešek zahrádkářům. Nově přibyl seriál Životní prostředí. V červnu 2000 bylo vydáno dokonce Zvláštní barevné číslo k lovosickým oslavám. Měsíčník má v současnosti 12 stran a dostanete ho za 6,- Kč; vychází v nákladu 1100 výtisků.

Říká se: "Do třetice všeho dobrého", doufejme tedy, že třetí pokus o vydávání lovosického tisku bude již trvalý. A budou-li Lovosice obcí s pověřením III. stupně, věřím, že noviny budou vycházet ve větším rozsahu anebo dvakrát v měsíci, a to i s informacemi o celé spádové oblasti Lovosicko.

Ing. Eva Hozmanová

Perspektiva budoucnosti Lovochemie potvrzena

Patnáctý květen 2001 je jedním z nejvýznamnějších dnů Lovochemie a. s. Byl totiž položen základní kámen nové výrobny kyseliny dusičné, pracovně nazýváné KD6. Kyselina dusičná je základním poloproduktem pro výrobu průmyslových hnojiv, kterých se v podniku vyrobí 600 650tis. tun ročně.

Je to o to významnější, neboť je to v nejtvrdších ekonomických podmínkách v novodobé historii. Je pravdou, že největší investiční rozvoj zažila bývalá Secheza v letech šedesátých, ale podmínky byly neskonale měkčí.

Nová výrobna o kapacitě 900 t 100% kyseliny dusičné za den nahradí kombinované jednotky 1-4 (tyto jsou v areálu podél silnice E 55) , které jsou v provozu 35 50 let . Půjde sice o obnovovací investici, ale řádově o několik stupňů vyšší, a to jak po technické a ekonomické, tak po ekologické stránce. Pro přirovnání bych uvedl, že to bude takový rozdíl jako je mezi automobilem Škoda 1000 MB či Spartakem let padesátých a šedesátých a novým typem Škoda Fabia.

Dodávku tohoto projektu zajišťuje firma Chemoprojekt Praha a. s. Dodavatelem technologie t. zv. know how je francouzská firma Grande Paroisse, která je spolu s německou firmou Uhde vlajkovou lodí v Evropě v oblastí chemických technologií tohoto druhu. V žádném případě nepůjde o prototyp, neboť téměř stejnou jednotku Chemoprojekt zrealizoval na Slovensku v Dusle Šaľa.

Finanční náklady činí 1.24 miliardy Kč a půjde o jednu z největších investičních akcí regionu v průmyslovém odvětví v posledních letech. Finančně je akce pokryta úvěrem Komerční banky ve výši 500 mil. Kč, dále půjčkou od švýcarské firmy Ameropa ve výši 300 mil. Kč a zbytek jsou vlastní podnikové zdroje. Je vypracován splátkový 5-letý kalendář a část bude splacena výrobky. Dobrou zprávou je i to, že podnik byl na tuto akci osvobozen od dovozních cel na stroje a zařízení a také má pětileté daňové prázdniny z příjmu právnických osob.

Nová výrobna přinese roční úsporu v nákladech ve výši 100 mil Kč, což je pro budoucí ekonomiku podniku velmi důležitý moment.

Co nového nová výrobna dále přinese? Je to především ekologie, kde oproti současnému stavu, dojde ke snížení emisí čpavku a oxidů dusíku. Tyto oxidy pro charakteristickou červenohnědou barvu byly ještě v 70-tých letech typické pro podnik. Dnes je lze spatřit zřídka, při občasných krátkodobých poruchách zařízení. To, že se je daří odstranit, stojí podnik nemalé náklady a novou technologií se to podaří eliminovat. Dojde ke snížení na čtvrtinu současných emisních hodnot.

Zanedbatelná také není úspora pracovníků. Ze stavu 70 lidí se počet sníží na 45. Výběr pracovníků je ve stadiu příprav a ti, kteří se na nový provoz nedostanou, odejdou do důchodu a těm co nesplňují nárok na důchod, bude nabídnuto, budou-li mít zájem, jiné místo v podniku.

Jaký je současný stav a co mu předcházelo? Kontrakt s firmou Chemoprojekt byl uzavřen v září 2000 a začala intenzívní projektová příprava. V závěru loňského roku a hlavně v 1. čtvrtletí 2001 začala příprava staveniště včetně demoličních prací. Zde bych jako nejzajímavější akci uvedl odstřel 100 metrového betonového komína po bývalé výrobně kyseliny sírové. V současné době se provádějí stavební základové práce pod technologická zařízení. Novou dominantou podniku bude absorpční nerezová věž vysoká 70 m o průměru 5 m. Montáž zařízení by měla začít ve druhé polovině 3. čtvrtletí.

Na celý projekt je zpracován harmonogram a zahájení zkušebního provozu je stanoveno na 3. listopad 2002. Do tohoto termínu musí být také zrealizovány doprovodné akce které projekt vyžaduje aby se nová výrobna mohla napojit na stávající podnikovou výrobní strukturu. Takovými akcemi jsou např. zásobníky na kyselinu dusičnou, zkapalňovací stanice čpavku, rekonstrukce elektrorozvoden a řídících velínů, úpravy a propojení rozvodů páry, vody a dalších technologických médií.

Co říci na závěr? Ze strany Lovochemie zajišťuje akci tým čítající dvě desítky lidí. Tento tým řídí a koordinuje manažer projektu ing. Pavel Chvojka, který má zkušenosti z akcí obdobného rozsahu z Kaučuku Kralupy. Mohu čtenáře tohoto měsíčníku ujistit, že tento tým, ale i ostatní zainteresovaní pracovníci úkoly a požadavky z realizace projektu vyplývající, beze zbytku splní.

V čem ale zatím není jasno a není rozhodnuto , co dále s jednotkami, které budou odstaveny. Nabízí se několik možností. Odprodej zařízení, využití některého zařízení v podniku či sešrotování.

A úplně na závěr bych se vrátil k nadpisu tohoto článku. Netřeba skrývat, že někteří lidé jak v Lovosicích či Litoměřicích a blízkém okolí Lovochemii "nefandí" a zvláště v restauračních zařízeních vykreslují, v rádoby odborných diskuzích přes barvu zlatavého pěnivého moku perspektivu a budoucnost podniku v černých barvách a katastrofických scénářích. Těmto lidem bych položil otázku: "Myslíte, že když někdo vloží do podniku 1 a čtvrt miliardy Kč, tak tento podnik nemá budoucnost"? Odpověď si dá jistě každý čtenář a občan sám.

Jiří Veleman