(předchozí díl)

Do nacistického záboru našich pohraničních oblastí na podzim roku 1938 byly zahrnuty i Lovosice. I když už neležely na českém území, staly se koncovou stanicí českomoravských vlakových pošt.

Po osvobození v květnu 1945 převzal vedení lovosické pošty poštmistr Josef Mašín. Agenda poštovního úřadu vzrůstala, nedostávalo se potřebných místností. Tak byla zřízena pracoviště a kanceláře ve třech vagónech na nádraží. Od roku 1948 byla lovosická pošta jako okrskový poštovní úřad, k níž byly začleněny pošty v obvodu poštovního okrsku. V roce 1951 byl zde zřízen okresní poštovní úřad. Příslušní vedoucí lovosické pošty byli zároveň ředitelé okresního poštovního úřadu pro lovosický okres. Při reorganizaci území okresů v roce 1960 byl okresní poštovní úřad v Lovosicích zrušen. Ředitelem lovosické pošty v letech 1949 - 1952 byl František Čtvrtník, v letech 1953 - 1960 František Navara.

Lovosická pošta se v roce 1969 dočkala moderní budovy v těsném sousedství nového nádraží a nese název Lovosice 2. Je to podací i dodací pošta. Do 31.5.1997 byla zároveň okresním přepravním uzlem. Veškeré zásilky určené k dodání v okrese procházely touto poštou. Listovní i balíkové zásilky se zde třídily podle směrovacích čísel, ovšem ručně. Ty se pak poštovními kurzy rozvážely auty k jednotlivým poštám v okrese a obráceně. Pracovalo zde celkem 70 pracovníků, převážně žen.

Od 1.6.1997 lovosická pošta se stala přepravním skladištěm. Znamená to, že veškeré listovní i balíkové zásilky určené k dodání v okrese se dováží do Ústí nad Labem. Po jejich vytřídění přichází na lovosickou poštu a ty se pak poštovními kurzy rozváží auty k poštám v okrese a obráceně. Po této změně došlo ke snížení o 12 pracovníků.

Vedoucím pošty v letech 1961 - 1982 byl Vladislav Hluchý a v letech 1983 - 1998 Bohumil Lantelme. Od roku 1998 převzala vedení pošty Lovosice 2 Ladislava Ježková, která ji vede i v současné době.

Poštovní doprava postupně přešla z kolejové dopravy na automobilovou, následkem čehož byly zrušeny vlakové pošty.

Pošta Lovosice 1 je pouze podací pošta. Ta sídlila ve "Staré poště" v Kostelní ulici. V roce 1991 se přestěhovala do objektu CENTRUM.

Okresní administrace Poštovní novinová služba (PNS) sídlila také na "Staré poště". V roce 1991 PNS přešla po První novinovou společnost a. s. se sídlem tamtéž. Od 1.1.1997 přejmenována na Severočeskou novinovou společnost a.s., od 1. července 1997 byla přemístěna do Ústí n. L. A tak po 107 letech ve "Staré poště" byla poštovní činnost ukončena.

Do prvého a druhého patra uvolněné poštovní budovy se přemístila městská knihovna pod vedením Vlasty Somrové. V přízemí objektu v levé části je dnes prodejna SKLO - PORCELÁN - KERAMIKA pí Marcely Novákové a v pravé části SOLÁRIUM pana Martina Hejdy.

Miroslav Nesvarba

Lovosice v pravěku a raném středověku IV.

Předchozí část

Bohatství sídliště na Resslově ulici dokládají i nadměrně objemné jámy na skladování obilí (hluboké až 5m!), které zároveň naznačují i zdroj prosperity - obchod s obilím, které patrně představovalo protihodnotu za dováženou sůl. Obchod dokládají i nálezy zrnek fíků a šlechtěné vinné révy patrně z 8. stol. Jde vůbec o nejstarší nálezy svého druhu v Čechách!

Slovanské sídliště u soutoku Modly s Labem navazovalo na pravěký vývoj s stejně jako v pravěku představovalo i na začátku středověku významné centrum širšího nadregionálního významu s četnými dálkovými kontakty. Tato situace se však začala měnit zřejmě již v 10. a zcela jistě v 11. století, kdy se do popředí dostává nově budované centrum v Litoměřicích na Dómském pahorku. Soupeření obou sídlišť přetrvává až do 1ě. stol. přičemž Litoměřice, podporované sílícími Přemyslovci mají stále více navrch. Někdy ve 12. století původní významné sídliště na Resslově ulici zaniká. Středověká ves Lovosice se začíná budovat v okolí dnešního kostela sv. Václava. Prostor Resslovy ulice pak zůstal na dlouhá století zcela opuštěn.

Jedním z mnoha dějinných paradoxů tedy zůstává, že právě v době, kdy prostor na březích Modly vystupuje z anonymity dějin a kdy se roku 1143 prvně dovídáme o vsi Lowossice, toto území prudce ztrácí na významu. Právě ve 1ě. století dochází k definitivnímu přesunu centra oblasti do Litoměřic, které se díky silné církevní i panovnické podpoře stávají novým mocenským střediskem.

Zdá se, že Lovosice podlehly expanzivní politice Přemyslovců, která se vyznačovala tím, že záměrně likvidovala původní hospodářská a tudíž i mocenská střediska krajů a oblastí a v jejich nedaleké blízkosti budovala nová, plně podléhající panovnickému rodu.

Lovosice tedy doslova padly na oltář vlasti - v době sjednocování českého knížectví, resp. království skutečně nebylo pro stará nepřemyslovská centra místo. Nutno si přiznat, že bez jejich likvidace by nebylo jednotných Čech, v tomto je nutno dát rodu Přemyslovců za pravdu. Zde jsou tedy kořeny skutečnosti, proč Lovosice, ač strategicky jedno z nejlépe položených měst v Čechách, dlouho městem být nemohly. Zde jsme tedy našli v dějinách odpověď na otázku, proč se Lovosice nepyšní nákladnými hrady, paláci, kostely či kláštery. Historický vývoj v několika posledních staletích jim zkrátka nepřál. Po dlouhá tisíciletí tomu však bylo právě naopak - po celý pravěk i raný středověk neexistovalo ve střední Evropě příliš míst, která by mohla s Lovosicemi co do významu soutěžit.