(Pokračování)

Miroslav Nesvarba

Lovosice v pravěku a raném středověku III.

Keltové jako vyspělí válečníci, ale především řemeslníci a obchodníci pochopitelně ihned odhadli význam strategické polohy Lovosic a hustě ji osídlili. První fázi keltského osídlení známe spíše z nálezů z pohřebišť, kterých z území města známe 8 (nejvýznamnější opět v Reiserově cihelně). V tomto období, tj. cca do přelomu 3. - 2. stol. př. Kr., se na území města zřejmě nacházelo několik menších osad, podobně jako tomu bylo i v sousední Lhotce, Malých a Velkých Žernosekách. Ve 2. stol. př. Kr. vytvořily tyto osady jedno veliké centrum, jehož přirozeným středem zřejmě byla poloha u někdejšího labského přístavu při původním soutoku Modly a Labe (dnešní Resslova ulice a části ulic Osvoboditelů a Dlouhé). Výzkumy uskutečněné v tomto prostoru v letech 1980 - 87, 1996 a 1998 přinesly doklady četných obchodních kontaktů (sapropelitové a skleněné náramky, malovaná a grafitová keramika) i řemeslných aktivit - např. železářství, výroba mlýnských kamenů, apod. Poblíž dnešní radnice, stejně jako v Příční ulici byly objeveny hrnčířské pece na výrobu jemné keramiky. Zároveň se ukázalo, že sídliště nejenže představovalo významné středisko výroby a obchodu, ale že se svým uspořádáním blížilo keltských městům, tzv. oppidům - sestávalo z oplocených dvorců, některá prostranství byla vydlážděna, voda se brávala nejen z blízkého Labe, ale i z roubených studní apod. Existence tohoto keltského centra představuje nesporně vrchol pravěkého vývoje Lovosic.

Následné osídlení germánským kmenem Markomanů (doba římská, 25 př. Kr. až 400 po Kr.) se již nemůže vykázat takovýmto hospodářským centrem, neboť samo germánské hospodářství stálo vývojově níže než keltské. Přesto však musíme i v tomto období počítat s hustým a rozsáhlým osídlením, které dokládají četné nálezy vytvářející souvislý pás od kostela sv. Václava až po železniční přejezd u Lhotky n. L. (četné nálezy, včetně železářských pecí, pocházejí opět z Resslovy ulice). I toto sídliště mělo hojné kontakty s okolním světem, což lze doložit keramikou z Podunají či bronzovou sponou z oblasti dnešního Maďarska, tedy z regionů, které na počátku letopočtu patřily k římské říši.

Období stěhování národů (5. a 1. pol. 6. stol.) je na archeologické nálezy poměrně chudé. O to více vyniká fakt, že i z této doby existují z území Lovosic archeologická naleziště - hroby ze stěhování národů známe dokonce ze 4 poloh.

Na sklonku stěhování národů se v Čechách objevují naši přímí předkové - Slované. I pozůstatky nejstarších Slovanů - nevzhledné hrnce tzv. pražského typu - byly v Lovosicích objeveny, a to opět na tradičních místech - v Dlouhé a Resslově ulici i v ulici Osvoboditelů. Nutno podotknout, že se jedná o nejstarší slovanské nálezy na celém litoměřickém okrese. Jinými slovy i pro staré Slovany bylo důležité přímo kontrolovat prostor ústí Modly do Labe, tedy prostor labského přístaviště.

Ovládnutí tohoto místa vždy přinášelo obyvatelům prosperitu, což dokládá i vývoj v následujícím období, tedy v 7. - 12. stol. Tehdy se zde rozvíjí husté, významné a bohaté osídlení. Tato tvrzení dokládají nejen mocná souvrství prozkoumaná v Resslově ulici, ale i objev příkopu, který ukazuje, že poloha u přístaviště byla natolik důležitá, že ji bylo nutné zabezpečit proti vnějšímu nepříteli (opevnění pochází patrně z období 8. - 10. stol.). Významnou roli v obraně Lovosicka hrálo zhruba ve stejné době i hradiště na nedalekém Tříkřížovém vrchu.