Lovosický dnešek 1/2000 | strana 9 |
V posledním měsíci roku 1999 bylo v Elku opravdu veselo. Střídala se jedna akce za druhou a pravidelnou činnost kroužků jsme museli omezit až od 16.12.
Mikulášská besídka pro děti byla letos naprosto netradiční - pozvali jsme Sváťovo loutkové divadlo, které dětem zahrálo krásnou pohádku s čertovským nádechem. Děti se ale samozřejmě nejvíce těšily na pravého čerta s Mikulášem, kteří rozdali nadílku pro všechny děti.
Další velkou prosincovou akcí byla Lovosická vánočka turistického oddílu, které se zúčastnilo rekordních 171 osob a 4 psi. Každý dostal pamětní list a keramický medailonek. Vítězem se stal oddíl 3. VOM z Ústí nad Labem, který měl právo rozkrájet obří vánočku.
Nyní bych vás chtěla seznámit s výsledky I. etapy soutěže "Poznávejme a chraňme stromy parku Sady pionýrů", která byla ukončena 30. 11. 99.
53 žáků základních škol splnilo zpravidla ve vyšší než požadované kvalitě úkol vylisovat spadlé listy stromů v parku u škol, určit název stromu a list popsat. Pěkné herbáře se u mnohých z nich stanou základem dalšího poznávání přírody. Nejlepšími řešiteli úkolu se stali: Na nižším stupni na prvním a druhém místě ze 36 soutěžících bratři Jakub a Ondřej Fibigrovi a na 3. místě Radim Prieložný. Na vyším stupni ZŠ se ze 17 soutěžících o první místo rozdělili mimořádným výkonem dodaných stromů Martin a Eva Ciniburkovi a na třetím místě Vladimír Valko. Pochvalu zasluhují nejen všichni ostatní soutěžící a paní učitelky přírodopisu, které jim byly odbornými poradci, ale nejvíce hlavní organizátor pan Moravec.
Hlavní lednovou akcí bude volba Miss poupátko.
V pondělí 24. 1. 2000 ve 14.30 hodin se sejdou všechna předem přihlášená děvčata u nás v Domě dětí. Soutěže se mohou zúčastnit všechny dívky od 8-10 let, tedy narozené od 1. 2. 1989 do 31. 12. 1992, které mají chut' si vyzkoušet nejen svoji odvahu a sebevědomí, ale i ukázat svoji společenskou i kulturní úroveň a inteligenci.
Soutěžní disciplíny:
Přihlášky si můžete vyzvednout od 3. 1. 2000 v Elku a odevzdat je do 20. 1. 2000.
V. Krčmářová |
Tento nadpis přinese náš časopis ještě ve 4 číslech a je určen děvčatům a chlapcům "školou povinným", bez ohledu na druh školy. Podáme v něm vždy několik zajímavých informací o našem městě a současně i 5 otázek.
Odpovědi na ně označí soutěžící svým jménem a příjmením, třídou a školou a vhodí je do schránky na dveřích DDM ELKO do 10. dne v měsíci. Řešení i vyhodnocení najdou vždy v nejbližším čísle s dalšími otázkami. Bude-li na prvním místě více řešitelů, rozhodne los. Nejlepší řešitelé obdrží diplomy a upomínkové předměty našeho města.
Dnešní 1. kolo je snadnější, "zahřívací":
Každá odpověď je hodnocena 1-4 body. Nevzdávej ani neznáš-li odpovědi na všechny otázky. Správnost svých odpovědí si ověříš v příštím čísle, kde najdeš i další soutěžní otázky. Budou se týkat možností vzdělávání mládeže v Lovosicích.
A.M. |
Píšeme rok 2000. A co že nám přinesl ten minulý? Nebudu tady vypisovat naše úspěchy nebo neúspěchy v různých soutěžích a závodech, protože o tom už bylo psáno, ale ráda bych se zmínila o těch, kteří naše lovosické středisko drží pohromadě a alespoň touto formou jim poděkovala za jejich činnost a popřála hodně síly a vytrvalosti v novém roce. A o kom že to pořád mluvím?
Začnu těmi nejdůležitějšími, bez kterých by naše organizace ani nemohla fungovat. Mám samozřejmě na mysli děti. Bez dětí, ať už těch pětiletých nebo osmnáctiletých by sami vůdcové nebyli nic. Naším střediskem už prošla velká spousta dětí. Kdekdo se mě ptá, co že tam ty děti láká a co je u nás drží. Proto jsem se několika z nich zeptala a jejich odpovědi se dají shrnout do dvou vět: "Děti chtějí poznat a zažít něco nového, co doma u televize nebo před barákem těžko najdou. Chtějí se naučit věci, které jejich spolužáci jen obdivují a oni se tak od nich mohou odlišit." Toto jsou důvody, proč je naše organizace vyhledávaná, protože se u nás děti naučí od všeho něco. Naučí se například vázat uzle, poznávat květiny, stromy a zvířata, šifrovat, lasovat, korálkovat, slaňovat ... ... ...atd. Tohle je jen výčet dovedností, které u nás můžeme dětem nabídnout. Naše činnost se ovšem neskládá jen z "učení", ale také z her, soutěží, písniček a pobytů v přírodě. Ale o tom všem už tu také bylo psáno. Ovšem, o čem jsem ještě nenapsala je způsob, jakým se mohou děti k nám dostat. Dvakrát do roka děláme nábory na všech lovosických školách. Povídáme dětem o naší činnosti a odpovídáme na jejich dotazy. Po takových náborech k nám většinou přijde alespoň pět dětí, které u nás zůstanou a přesvědčí se, že to, o čem jim ve škole vyprávíme, je pravda. za tento rok k nám přišlo díky náborům nejméně dvacet nových dětí. Chodí k nám dokonce i jedna tříletá a jedna pětiletá světluška, pro spočítání prvňáčků by nám nestačila jedna ruka a dokonce dvě světlušky k nám dojíždí z Litoměřic. Takže zde je vidět, že náš program je přizpůsoben všem věkovým kategoriím, vždyť nejstaršímu členovi našeho střediska je téměř 70 let a stále se aktivně zapojuje do činnosti.
Tímto jsem se dostala k dalším důležitým osobám, bez kterých by u nás tolik dětí nebylo - jsou to vůdci oddílů. Těm patří dík za to, že se ve svém volném čase věnují dětem a že jim ochotně předávají své znalosti a zkušenosti. Aby oddíl fungoval, musí jeho vůdce připravit nejen program akcí, ale také zajistit věci, o kterých nemá spousta lidí ani potuchy a to stojí mnoho času a trpělivosti. Proto bych chtěla všem vůdcům a vůdkyním poděkovat za to, co dělají pro lovosické děti a popřát jim hodně trpělivosti a chuti do další činnosti.
Ovšem úplně ten největší dík patří osobě, která se stará o všechny světlušky, vlčata, skauty, skautky, oldskauty a vůdce. Tou osobou je vůdce střediska Riki, který musí mnohdy řešit dosti zapeklité situace a vyskytnuté problémy. Podrží nás, když ztrácíme chuť do činnosti - když se nám nedaří. Raduje se s námi z našich úspěchů a zlehčuje naše neúspěchy. Dohlíží na organizaci a průběh jednotlivých táborů, sám vede smíšený oddíl skautů a skautek. Je toho mnoho, co pro naše středisko Riki dělá a je málo příležitostí mu za to všechno poděkovat. Proto bych mu chtěla popřát za všechny děti a dospělé, co naším střediskem za těch deset let prošli, hodně trpělivosti a chuti do další činnosti. Ať se mu daří tak, jako doposud a ať je všech těch problémů a starostí míň a míň!!!
Petra Kočová - Píďa |
Jan Schejbal (pokračování) |
Lovosický dnešek 1/2000 | strana 9 |