| Lovosický dnešek 1/2000 |
strana 8 |
 |
 |
Maraton roku 1969.
(Dokončení z č. 12. 1999)
A tak po krátkém odpočinku začala zimní příprava na novou sezónu. Byla náročná, protože termínovka byla velice nabitá mnoha závody.
Už začátkem února se zúčastnilo družstvo vytrvalců - V. Chudomel, V. Balšánek, V. Bufka a já přespolního běhu "Velká cena hlavních měst" v Tunisu.
Tady mrzlo jen praštělo: -18 až -20°C. Běhalo se na sněhu a dvoje tepláky. Po příletu do Tunisu obrovská změna - +18°C, ale kalendářní zima jako u nás. Závod se běžel na dostihovém závodišti pro koně, s překážkami, něco jako v Pardubicích. Jen chyběl Taxis a místo louky písek, který před závodem ještě přeorali. Závod byl velkou sportovní událostí, protože startoval Tunisan Gammoudi, olympijský vítěz z Mexika, idol tuniské mládeže. Závod to byl opravdu těžký a k mému výkonu tuniský tisk napsal: "Z českých závodníků se ukázal být velkým bojovníkem V. Mládek, jehož 10. místo je v konkurenci, která se na startu sešla, velkým a v Tunisu oceňovaným úspěchem.
Byl to vlastně můj první závod za hranicemi v přespolním běhu a byl jsem spokojen.
Po návratu pokračovala příprava a přespolní běhy vyvrcholily mistrovstvím ČSSR ve Sloupu na Moravě. Vyhrál jsem další titul a v novinách se psalo: "V kategorii vytrvalců se očekával vyrovnaný boj, ale vavříny si zcela suverenně vybojoval lovosický Mládek. Jeho vítězství bylo tak přesvědčivé, že nenechal nikoho na pochybách o tom, kdo je v současné době v ČSSR nejlepším vytrvalcem. Po úspěchu na Vltavském maratonu se zdá, že pokud ho nebudou provázet zranění, mohl by běhat časy evropské úrovně!"
Další příprava už směřovala na závody na dráze a u mne tak trochu maraton. Zlepšení přišlo i na dráze, když jsem v Třinci vyhrál Čs. pohár na 10.000m a bylo v tisku: "Marný boj sváděl V. Mládek z Lovosic s nepřízní počasí na trati 10 km, při ohlášeném pokusu o překonání Emila Zátopka. I když v Třinci rekord nepadl, vyhrál svou trať s naprostou převahou nad všemi předními vytrvalci Československa.
Vyvrcholením léta bývá mistrovství na dráze. Nebylo tomu jinak ani v tomto roce. To se konalo v Povážské Bystrici 19. - 20. 7. 1969.
Já obhajoval titul na 10 km, což se mi také podařilo a další zlatá jela do Lovosic. V novinách napsali: "A konečně na 10.000 m se vypořádal lovosický Mládek s horkým podvečerem velmi dobře, udržel své tempo na 29:30 sám a radoval se právem z vítězství a titulu Mistra ČSSR."
Tím skončilo mé účinkování na dráze a po rozhodnutí, že v Aténách poběžím maraton, začala příprava na kvalifikaci a samotné Mistrovství Evropy. A co mne potkalo za trampoty cestou na nejdelší závod, až zase jindy...
Povolání - vodící pes.
Potkali jste v poslední době na lovosických ulicích hezkou černou fenku labradorského retrievra v bílém postroji? Tak to jsem, prosím, já, Menea z Vlčí stepi. Pracuju tady jako vodící pes a jsem na to náležitě pyšná. To víte, taková zodpovědná práce se nedá svěřit kdejakému voříškovi. Mám na starost svého nevidomého pána, a někdy taky vodím paní. Ta sice vidí, ale jen tak maličko, že rozezná oranžový obojek na mém černém kožíšku.
Co všechno umím? Ve škole, kam jsem chodila 7 měsíců, jsem se naučila, že vedle sebe musím nechat asi půl metru místa, kudy bezpečně projde můj pán. Musím dávat pozor, aby nešlápl na kámen, do louže, aby hlavou nenarazil do lešení a tak vůbec. Vím, kam musím zahnout, když slyším povel "doleva" a kam to je, když chce pán "vpravo". Najdu chodník, dveře, schody, umím jezdit v dopravních prostředcích a mám moc ráda eskalátory.
Z toho všeho jsem musela dělat zkoušky, než mi dali na starost moje lidi. Ti pak za mnou přijeli do Prahy a týden jsem spolu bydleli jen tak na zkoušku. Byla jsem s nimi spokojená, oni se mnou taky, a tak jsem zamávala cvičitelům, krmitelům a dalším lidským i psím kamarádům z Výcvikového střediska vodících psů a přestěhovala se do Lovosic. Tady jsem se nejdřív naučila, kde jsem doma. Pak cestu na nádraží, na poštu, teď už trefím do některých obchodů, do sportovního areálu a taky na návštěvu ke známým. Vodím svoje lidi rychle a bezpečně, ale někdy se stane, že udělám chybu. To bývá hlavně tehdy, když na mne voláte, mlaskáte, ukazujete mi dobroty nebo mne chcete pohladit. Já jsem totiž společenský pejsek a vím, že na pozdravy se má odpovídat. Ale můj pán pan netuší, co se děje, proč jsem se zastavila. A tak vás prosím - když pracuju, nerušte mne!
Občas se mi taky stane, že mi někdo z vás připomene mojí vychovatelku, cvičitelku nebo jiného známého. To se pak za vámi otáčím a na chvíli zapomenu, že mám pracovat. Anebo uvidím děti nebo pejsky a chtěla bych si hrát. Nedivte se, vždyť jsem skoro ještě štěně. Ale kdybyste něco takového viděli, tak mi, prosím, řekněte "FUJ!", i po zadečku mě můžete plesknout, abych si zase rychle vzpomněla, že takhle se pořádný vodící pes nechová.
Ale vy, lidi, taky občas vyvádíte psí kusy! Často se mi postavíte do cesty, a když vás chci obejít, začnete najednou uskakovat sem a zase tam. Prosím vás, když máte problém s uhýbáním, zůstaňte stát, já už si cestičku najdu. Někdy se ptáte, jak poznám, že můžu pána převést přes ulici, když se vůbec nerozhlídnu. Musím vám říct, že tohle moje starost není. Já pána dovedu na přechod, ale kdy se půjde dál, musí rozhodnout on. Budeme oba moc rádi, když na nás zavoláte, že už nic nejede a že můžeme jít. Hlavně mne přitom nechytejte za obojek nebo jeho za hůl. Často od vás taky slyším: "Chudáček pes, co má ze života!" Tak to vám tedy musím říct, že se pěkně pletete. Spíš byste měli litovat ty pejsky, kteří z okna nebo z balkonu žalují, že jejich lidi šli do práce nebo na nákup a oni jsou doma sami. To já jsem s těmi svými celý den. Všude s nimi chodím, poznávám nová místa, nové vůně, nové lidi, a to mě moc baví. A když se mi podaří vyhnout se nějaké ošklivé překážce a dostanu za to pochvalu a pohlazení, anebo dokonce suchar, to jsem pak spokojený pes.
A když mi potom odepnou můj bílý postroj, znamená to, že mám volno a můžu se proběhnout a pohrát si s jinými pejsky.
A nejradši mám, když si ke mně večer moji lidé sednou, hladí mě a říkají, že přesně takového pejska potřebovali.
To bych své psí povolání nevyměnila za pytel granulí.
vaše psí spoluobčanka Menka
S.K.
|
Zajímá nás
Na otázky Svazu tělesně postižených odpovídá ved. odboru správy MěÚ pan Ing. Pokora.
kdy se dočkáme provozu naší "Zpívající fontány"?
Před dvěma léty byla marně opravována nádrž tohoto vodotrysku, voda stále uniká. Výstavba byla provedena zřejmě neodborně. Diskutuje se otázka její likvidace a náhrada květinovým záhonem.
jestli se dočkáme i elektronických hodin v Centru (jako to mají v okr. městě)?
Tento nápad bude s největší pravděpodobností akceptován a proveden v rámci instalace reklamních ploch.
jestli v našem městě existuje vůle a plán oprav s rekonstrukcí starší výstavby domů t. j. od nejstaršího sídliště (U Nadjezdu) směrem do města a ne naopak?
Opravy byt. fondu zajišťují dvě stávající firmy, TEO plus a Správa bytů západ. Tyto dvě firmy končí a bude provedeno nové výběrové řízení. Z toho důvodu nemohou mít žádné další plány. Ale ani u nových firem nebudeme moci čekat zázraky, finance mají dost omezené. To, které domy se opravují nerozhoduje jejich umístění, ale stav budovy.
oprava rozbitých chodníků ve městě (Husova, Žižkova)?
V letošním roce byly opraveny chodníky před školami a Resslova ulice. Do konce roku bude opraven ještě prostor autobusového nádraží před ČD. Pro letošní rok tím končí nejen plán, ale i určené finance. Podle vyčleněných prostředků rozpočtu příštího roku bude sestaven plán oprav dalších havarijních míst.
řešení dopravní situace ve městě (Terezínská ulice)?
Prioritu má nyní kruhový objezd u Besedy. Pokud bude vyhovující počasí, začne se s úpravou již začátkem příštího roku. Byla postavena zastávka autobusů u kostela.
snížení kriminality ve městě a. t. p.
Již v minulém čísle jsme se zmiňovali o dálniční policii, která zde získala umístění a zároveň se zapojila do kontroly pořádku ve městě. Pozorní občané již jistě registrují změny, zejména na první pohled snížená rychlost projíždějících automobilů na ose Terezínská - Osvoboditelů. Můžeme konstatovat i my v redakci, že naše vývěska již nemá pravidelně rozbité sklo. Snížení kriminality se ale týká i nás občanů, abychom byli pozornější a nemysleli si, že se nás kriminalita netýká. V poslední době se tento stav zlepšil a díky telefonátům zodpovědnější části našich občanů se objasněnost případů zvyšuje, jak jistě pozorujete z pravidelné rubriky České policie.
Poznámka redakce:
Na poslední dvě otázky odpovídala redakce. Nezodpovězené otázky týkající se ČD, Telecomu a kabelové televize budeme šetřit u příslušných organizací a postupně na ně odpovídat.
| Lovosický dnešek 1/2000 |
strana 8 |
|
|