Zaniklá obec Prosmyky II.
V Prosmykách v roce 1783 byla založena německá škola. Česká jednotřídka až 1. září 1923. V roce 1833 bylo v obci 71 domů a 386 obyvatel - všichni Němci, jedna škola, pánský hostinec, lodní mlýn, vinopalna, kontribuční sýpka a labský přívoz.
V Prosmykách se narodil 24. 1. 1863 MUDr Josef Wenzel Titto, význačný představitel radikálně nacionalistické německé menšiny v Čechách. Od roku 1889 působil v Třebenicích jako praktický lékař. Jeho zásluhou byla založena ve městě spořitelna, konzervárna ovoce, stavební a bytové družstvo a obranný spolek Germania. V roce 1903 založil Německou národní radu (Deutscher Volksrat für Bömen) působící v celozemském měřítku. J.W.Titto organizoval německý odpor proti třebenickému starostovi, lékaři a vlastenci MUDr. Václavu Pařízkovi.
V roce 1834 prodal František Höger statek č. p. B 14 s 30 ha polností dceři provdané za Josefa Schönfelda za 2 800 K rakouských, v roce 1859 převzal statek jejich syn. Statek dále odkoupili lovosičtí podnikatelé bratři Tschinkelové, kteří zde postavili dlouhou budovu č. p. 100 a prostranství, které mělo sloužit jako řepná skládka. Vše přišlo do konkursu v roce 1885. Následně hospodářskou budovu koupil elektrotechnik Rudolf Schedivý z Lovosic a budovu předělal na hostinec.
V roce 1855 byl vybudován v Prosmykách parní mlýn firmou Tschinkel (později počítán k Lovosicím). Ve Světovýstavních vídeňských novinách z roku 1873, týkajících se podniků "Bratří Tschinkelů" na lovosicku se uvádí:
"Parní mlýn v Prosmykách u Lovosic. Mlýn je vybaven čtyřmi mlýnskými stroji a parním strojem o 24 koňských silách. Je postaven a zřízen podle nejlepších zásad a mele ročně 30 000 - 35 000 rakouských měřic pšenice a žita. Mlýn má vlastní správu (vedení) a zaměstnává 30 dělníků." Po konkursu byl mlýn prodán v roce 1885 pražské Kreditanstalt za 16 550 zlatých.
Mlýn byl nějakou dobu mimo provoz, až jej převzala rodina Winterova z Podmokel a zprovoznila jej. Syn majitele padl na počátku 1. světové války a vdova jej roku 1918 prodala firmě Heinrich Stern z Lovosic. Dále byl mlýn majetkem Zemské banky a posléze rodina Baurerových jej nechala zrenovovat a zmodernizovat.
Ve druhé světové válce sloužil mlýn jako skladiště radioaparátů z Holandska. Kronikář obce uvádí, že jich zde bylo uskladněno až 35 000. Počátkem 50. let byl mlýn zbořen.
Prosmyky byly ještě do konce druhé světové války převážně německé. Podle statistiky v roce 1910 žilo ve 107 domech celkem 638 obyvatel, z toho pouhých 10 českých. V roce 1930 ve 130 domech z celkového počtu 643 obyvatel obce žilo již 131 Čechů. V tomto roce dle statistických údajů byl zaznamenán nejvyšší počet obyvatel v celé historii obce.
Mnichovským diktátem byly Prosmyky zahrnuty do okupačního pásma Německa a 10. října 1938 přišli do obce němečtí vojáci.
Po druhé světové válce začátkem června byl proveden první odsun německého obyvatelstva z Prosmyk a druhý koncem července 1945. Krátce nato do takto vysídlených Prosmyk přicházeli první osídlenci z vnitrozemí i zahraničí. Koncem roku 1946 v obci žilo celkem 433 obyvatel, z toho pouhých 13 Němců.
Obyvatelstvo se zaměstnávalo převážně zemědělstvím. Prosmyčtí rolníci se v roce 1952 "dobrovolně rozhodli" utvořit Jednotné zemědělské družstvo, které zde setrvalo až do likvidace obce. Velká část občanů pracovala v sousedních průmyslových Lovosicích.
| (Pokračování) Text M. Nesvarba
|
Vyhodnocení ankety o lékařské službě první pomoci v Lovosicích (2).
Jak jsme slíbili v minulém čísle, doplníme číselné výsledky této ankety o připomínky, které jste vznesli jak na adresu LSPP tak i na stav zdravotních služeb v našem městě. Uvedeme ale jen ty připomínky, které se objevily ve větším počtu, protože ten signalizuje do jisté míry vážnost problému.
U lékařské služby první pomoci byla dána přednost zachování stávajího stavu téměř ve 3/4 odpovědí. Přitom více než polovina respondentů by souhlasila s částečnou úhradou a zhruba stejný počet by dal přednost ošetření smluvním lékařem.
I když v připomínkách byl často vysloven názor, že ve většině případů stejně následuje převoz do nemocnice a čekací doby na sanitku jsou dlouhé, přesto s přímým kontaktem s okresní záchrannou službou souhlasí jen 23% odpovídajících.
V připomínkách bylo poukazováno na malou vstřícnost sester LSPP k pacientům.
Byl připomenut i časový nesoulad mezi koncem ordinace praktických lékařů v pátek ve 12.00 hod a zahájením činnosti LSPP v 15.00 hod.
Všechny připomínky byly předány pí. Procházkové, ředitelce Polikliniky.
Při hodnocení úrovně zdravotní péče v Lovosicích byla nejčastěji zmiňována potřeba zajištění lékárenské pohotovosti o víkendech.
Právem bylo i kritizováno umístění ortopedie v I. patře a podobný problém se týká i některých dalších ordinací.
Žádána je i možnost volby dalšího internisty - diabetologa a druhého chirurga. Dále je nárokován požadavek na rozšíření ordinačních hodin dětských lékařů v ranním čase i odpoledne a praktických lékařů v intervalu 12 - 15 hod. zejména v pátek.
V dalších číslech našeho měsíčníku naleznete odpovědi vedení Polikliniky a komise zdravotní a sociální při MěÚ.
| Lovosický dnešek 1/2000 |
strana 7 |
 |
 |