Koutek poesie

Hana Haasová

ČEDIČ

CHKO - Perla českého Severu

Královna Českého středohoří Milešovka

Je to opravdu nádherná hora. Stačí vystoupit na krajinný horizont nad Bílinkou a pokaždé jsme uchváceni její krásou. Má ještě několik hrdých titulů. Je to nejvyšší hora chráněné krajinné oblasti České středohoří a zároveň největrnější hora v republice. Průměrná roční rychlost větru je zde daleko vyšší, než například na Lomnickém štítě v Tatrách, což asi mnohé čtenáře překvapí. Němci ji nazývají Donensberg, čili Hromová hora, což je asi výstižnější název, než Milešovka. Slavný cestovatel Alexander von Humboldt prohlásil, že pohled z vrcholu Milešovky je jeden z nejkrásnějších na světě. To je pro krajinu rozhodně veliká pocta, neboť Humboldt skutečně zcestoval rozsáhlé oblasti celého světa. Východy slunce na Milešovce jsou považovány za nezapomenutelné zážitky, na které každoročně čekají v brzkých ranních hodinách desítky milovníků přírody a krásna z celých Čech i ciziny.

Jde o Národní přírodní rezervaci, která byla vyhlášena v roce 1951. Důvodem ochrany jsou lesní systémy na svazích trachytového kuželu, společenstva skla a ssutí a další hodnoty a jevy, vyplývající z výjimečného postavení Milešovky mezi ostatními kopci Českého středohoří. Rezervace zaujímá plochu přes jedenapadesát hektarů, leží v pásmu od 555 do 837 metrů nadmořské výšky. Jižní svah Milešovky porůstá les s dominantním dubem s příměsí jasanu a lípy. Strmé jihovýchodní kamenité svahy kryje porost dubu s břízou, směrem do svahu nabývají dřeviny zakrslého křovinovitého vzhledu. Severní cíp rezervace s původním stoprocentním zastoupením smrku je skoro odtěžen a  znovu zalesněn převážně dubem a bukem s  příměsí modřínu. Prudké jihozápadní svahy porůstá dub zimní s příměsí břízy a jeřábu. Směrem k Výřím skalám přechází porost v dřínovou doubravu, až kamenitou lesostep. Zbytek území patří bučinám. Lesy Milešovky jsou pod trvalým vlivem imisí, časté jsou škody větry, ledovkou a hmyzími škůdci.

Na světlejších místech, nebo blízko skal, najdeme několik zvláště chráněných druhů rostlin. Jsou to například kosatec bezlistý, lilie zlatohlávek, kapradinka skalní, tařice skalní a medvědice lékařská, z nichž řada druhů zde dosahuje výškového maxima svého výskytu v České republice.

Fauna Milešovky má výrazně lesní ráz se zastoupením podhorských a horských druhů. Vyskytuje se zde 94 druhů obratlovců, z toho 73 se zde rozmnožuje. Ze zajímavějších živočichů se tu vyskytuje například mlok skvrnitý, šoupálek dlouhoprstý, hýl obecný, sýkora parukářka, sýkora uhelníček, datel černý, výr velký, plšík lískový, netopýr velký, netopýr ušatý a netopýr rezavý. Na severním svahu byl objeven horský plž vrásenka pomezní.

Masiv Milešovky je tvořen trachytem šedé až zelenavě šedé barvy. Hornina místy vytváří mohutné sloupy, rozpadající se šikmo na desky. Při úpatí sem tam vystupují čedičové horniny. Jižní polovinu kužele Milešovky obepínají slíny v různě širokém lemu. Hranici mezi nimi a vulkanitem kryjí většinou ssutě. Severní strana hory je kryta třetihorními jíly, tufy, svahovými hlínami a ssutěmi. Při jihozápadním úpatí je plynulost svahů o sklonu až třicet stupňů narušena asi třicetimetrovou stěnou Výřích skal. Pod nimi, směrem k silnici do Černčic, je rozsáhlá oblast sesuvů.

Milešovka je důležitým turistickým cílem a rozhledovým bodem. Na vrcholu stojí meteorologická observatoř, postavená již roku 1905. Brzo tedy bude slavit sto let své existence, což je jistě pozoruhodné. Na vrcholu je v současné době v provozu bufet obdivovatele Českého středohoří, pana Leopolda Kukačky.

Nikdo z milovníků Českého středohoří přesně neví, kdo a kdy začal pro Milešovku používat hrdý název „Královna“, nikdo z nich však nepochybuje o  tom, že si to honosné pojmenování zcela zaslouží…

Text i foto Roderich Slavík

Co je to Anglický humor

Dělám dvě budky pro sýkorky. Na zahrádce za takovou nepatrnou práci vykonají obrovskou službu. Najednou zasyčím jak had. Karel se ohlédne : Co se stalo? Ale, tříska pod nehtem, mrcha... povídám. Karel na to stoicky : No jo, letos to bolí…