LOVOŠ

  Skoro z každé ulice a pokud mírně přeženu tak skoro z každého okna vidíme v Lovosicích (chceme-li, nebo ne) dvouhlavý vrch, horu Lovoš. Dominuje našemu okolí, ať je zahalen mraky, mlhou, nebo deštěm, zalit sluncem, nebo pod bílou čepicí sněhu. Vždy důstojně korunuje naše město.

  Již v roce 1948 se stal z důvodů botanicko-ochranných Státní přírodní rezervací. Dnes těchto asi padesát hektarů chráněného území nazýváme Státní přírodní rezervací. Lovoš je vedle toho, že je prvořadou krajinnou dominantou i vyhledávaným cílem turistů. Vede sem několik značených turistických cest, mezi jinými i Naučná stezka Lovoš, vybudovaná ochránci přírody spolu se Správou chráněné krajinné oblasti České Středohoří. Turistická chata na vrcholu hory poskytuje i možnost občerstvení, eventuelně ubytování turistického typu. Z terasy, nebo chcete-li střechy chaty je překrásný výhled všemi směry. Proslulé jsou obzvláště východy a západy slunce, které vytvářejí pozoruhodné scenerie.

  Rozdílný geologický podklad podmiňuje rozmanitost složení vegetace. Z ochranářského hlediska mají význam hlavně společenstva skal a ssutí, travnaté stepní porosty a křovinaté plochy lesostepních formací, obklopující stepní lysinu a přecházející v listnatý les. Ten zaujímá asi osmdesát procent plochy Národní přírodní rezervace. Zvláště chráněné druhy rostlin reprezentují v této lokalitě například bělozářka liliovitá, třemdava bílá, divizna brunátná, chrpa chlumní, koniklec luční český, modřenec tenkokvětý, kosatec bezlistý, kavyl Ivanův, lilie zlatohlávek, locika vytrvalá, kamejka modronachová, hrachor panonský, oman srstnatý, dřín jarní a dub pýřitý. Vlastní vrchol Lovoše a a přilehlé okolí jsou však znehodnoceny provozem chaty.

  Pro rozvoj fauny jsou významné jak teplomilné skalní stepi a lesostepi, tak listnatý les severních svahů. Z plazů se zde vyskytuje zmije obecná a užovka hladká. Z hnízdících ptáků je to strnad zahradní, linduška lesní, bělořit šedý, krutihlav obecný, řada datlovitých, dravci a sovy. Výskyt drobných ssavců obohacují myšice křovinná, myšice lesní, norník rudý, plch velký a plšík lískový. Ze šelem lze spatřit lasici kolčavu, jezevce lesního, kunu lesní a kunu skalní.

  Souměrný kužel Lovoše o sklonu svahů 20 - 25 stupňů je budován čedičovou horninou s vysokým obsahem vápenatých sloučenin.Hornina vystupuje na povrch na několika místech skalkami s naznačenou sloupkovitou odlučností. Pod nimi jsou rozsáhlá suťová pole tvořená hranolovitými, podle velikosti gravitačně vytříděnými bloky a úlomky. Malý Lovoš, místně zvaný Kybička, je hřeben protažený ve směru jihozápad-severovýchod, asi o devadesát metrů nižší, než vrchol Lovoše, na jehož kužel nasedá v mělkém sedle. Tím sedlem probíhá hranice mezi čedičem a podstatně kyselejším trachytem, respektive fenolitem Kybičky. Na jejím hřebeni vystupuje několik několik skupin kvádrovitých skalních bloků, pod nimiž jsou vytvořeny ssutě z velkých deskovitých úlomků. Na východním svahu Kybičky jsou tři znělcové sloupy zvané Panenské kameny, ke kterým se váže prastará pověst o zkamenělých dívkách, potrestaných za zanedbání mše svaté.

  Jižní, jihovýchodní a jihozápadní svah Lovoše je porostlý listnantým lesem s převahou dubu, habru a množstvím křovin jako lískou, babykou, tušalajem šípákem a dřínem. Severní svah Lovoše a téměř celou Kybičku kryje les s bohatším dřevinným spektrem : vedle dubu zde přibývá břeku, břízy a místně i buku. Na proředěných místech doubravy, v okolí hřebenové čáry Kybičky, rostou úctyhodné exempláře dřínu jarního. V sedle mezi Lovošem a Kybičkou byly odtěženy odumírající kulturní smrčiny na nevhodném stanovišti. Silně problémová je výsadba akátu v dolní části jihovýchodního a východního svahu Lovoše. Negativně působí turistika, enormní návštěvnost a další vlivy, jako nepovolené závěsné létání, přemnožená mufloní a černá zvěř, blízká chemička a zplodiny z blízkých silnic D8 a starších silnic čísel 608 a 30. Dlouhodobá pozorování potvrdila degeneraci travních společenstev, snižování jejich plošného zastoupení a ústup ochranářsky cenných druhů.

  Krajinná dominanta Lovoš patří k perlám krajiny Českého středohoří; každý výstup a následný rozhled z jeho vrcholu patří k nezapomenutelným zážitkům.

Roderich Slavík

  Lovosické středisko Shotokan klubu Rajchert Sport Union vyslalo o víkendu do Loun mezi stopadesát závodníků regionu na Severočeský pohár osm karatistů. Na připojeném snímku jsou to ( zleva ) : Urban, Creeps, Nehyba, Svoboda, Láska, Škola, Mudroch a Junek.

  Tito závodníci bojovali jak v třídě kato, tak v kumite. Nejvýraznějšího úspěchu dosáhl nejzkušenější z našich, Petr Urban, který přivezl tři stříbrné a dvě bronzové medaile z celkem pětadvaceti udělených. Urban startoval jak v juniorské, tak seniorské kategorii.

  Stříbrnou medaili získal Lukáš Nehyba, dvě bronzové získali Přemek Junek a Jirka Láska. Na medailová místa zatím nedosáhli jinak velmi dobře připravení Jirka Svoboda a Petr Mudroch.

  Dalším turnajem, který lovosické borce čeká, bude Krajský přebor, který byl na 26.10.2002 přeložen z povodní poškozené lovosické haly do Ústí nad Labem. Z tohoto přeboru budou vítězové postupovat přímo na Mistrovství ČR, které bude rovněž v Ústí nad Labem ve dnech 14. - 16. prosince.

Rajchert

• 20.11. je Mezinárodní nekuřácký den? Každý pátý člověk na Zemi je kuřák, v ČR kouří asi 30 % populace. V tento den se pokouší část kuřáků přestat se svým návykem, některé státy pořádají různé kampaně a soutěže typu "Přestáváme kouřit".
• se na konci 19. století o Dušičkách začínalo s draním? Dnes v době synthetických dek a prapodivných náplní sypků to působí přímo fantasticky, ale pro dvě velké peřiny bylo třeba sedrat peří z 20 až 30 hus. Drávalo i deset žen najednou. Po skončení draní v jednom statku byla doderná s bohatým občerstvením, někde se i tancovalo při harmonice. Další den se pak pokračovalo u sousedů. Práce ve vesnici končily většinou v únoru.
• svátek svaté Kateřiny, 25. listopad, býval spjat s tanečním (mnohdy nadmíru bujarým) veselím ? Brzy po tomto svátku přicházela postní doba adventu a lidé se chtěli ještě trochu poveselit. Během taneční zábavy platilo v tento den "Ženské právo", tanečníky si vybíraly ženy, pouze o půlnoci byla volenka pro muže.

Hz