Když voda stoupá

(z historie velké vody na Lovosicku)

Řeka Labe, zvaná na počátku „Albis“ (z lat. bílý kdeže ty časy jsou), byla pro Lovosice nejen důležitou dopravní cestou, ale také zdrojem ryb, raků i různých poplatků za průjezd. Po Labi se plavily vory se solí, obilím, vínem a ovocem; v Lovosicích existoval rovněž brod a přístav, kde mohlo kotvit až šedesát plavidel současně.

Běda však, když se řeka rozlila. Na jaře, obvykle v době když tají ledy, docházelo k velkým záplavám. Z kronik lze vyčíst, že na sv. Filipa a Jakuba v roce 1531 byla velká zátopa, půda na březích se hromadně sesouvala. Všeničící povodeň přišla v roce 1845 po zimě mimořádně bohaté na sníh. Řeka v té době ještě nebyla nijak regulována, u Litoměřic rozvodněné Labe a Ohře vytvořily obrovské jezero, voda se rozlila přes Lukavec až do Keblic, zaplaveny byly rovněž Lovosice a Terezín. V Lukavci bylo poškozeno jednadvacet domů, v Lovosicích smeteno dravým proudem 12 domů i s chlévy. Přes sedmdesát domů bylo tak poškozeno, že muselo být strženo. Povodeň prý byla tak prudká a dravá, že brala i skály. V Lovosicích byl tehdy naměřen stav vody na Labi 920 cm nad normál. Velmi zle bylo i v Prosmykách, kde bylo rozbořeno 27 budov. Při této povodni byl prolomen též most v Drážďanech.

Další silné záplavy postihly Lovosice v září 1890. Po několikadenních deštích byla rovina od Lovosic k Terezínu opět celá pod vodou a provoz v některých lovosických ulicích byl možný pouze na loďkách. Obyvatelé níže položených domů se museli vystěhovat a v Ústecké ulici byly zřízeny lávky. Stav vody byl tenkrát 770 cm nad normál. Rekordní stavy vody se zaznamenávaly na některých budovách - značka byla např. na dnešní restauraci Beseda. Jeden dům v Dlouhé ulici se ocitl pod vodou až po střechu.

Ve 20. století přišla velká voda v lednu 1920 (Labe bylo rozlito v místech dnešní silnice do Ústí nad Labem), další pak v r. 1941. Na jaře 1947 byly v Labi u Porty Bohemiky kvůli záplavám odstřelovány ledy, podle pamětníka ležely ledové kvádry na loukách ještě v květnu. Ke škodám došlo i v letech 1981 a 1988 (29.3.1988 bylo na úředním vodočtu v Ústí naměřeno 757 cm). V r. 1997 byl v Lovosicích vyhlášen ve dnech 20.-22.7. druhý stupeň povodňové aktivity (nejvyšší stav vody 547 cm), povodňová komise zasedala ve dnech 18.-24.7. kvůli nebezpečí protržení hráze Orlice v Hradci Králové; naštěstí k tomu nedošlo, situaci zachránily jezy. Krizový štáb prověřoval možnosti spojení, hlídkovalo se u Labe od Lovochemie po Osmičku a podniky byly o možnosti záplav informovány. Protože na celém území nepršelo, vrátil se průtok vody k normálu.

Celkem pravidelně dochází při vyšší vodě k zaplavení cesty k bývalému přívozu a k rozlivu vody na Osmičce. Letos bohužel přišly záplavy katastrofální, na některých územích České republiky šlo prý o vodu pětisetletou, v Lovosicích o asi stopadesátiletou. Hladina Labe kulminovala v pátek 16. srpna. V celé České republice postihla velká voda 753 obce, v Ústeckém kraji 84 obcí na Litoměřicku 31 (velice těžce byly postiženy České Kopisty, Píšťany, Terezín a mnohé další). Zkáza se nevyhnula ani našemu městu.

Hz

… a bere domovy.

V týdnu od 10. srpna bylo jasné, že velká voda přijde v nebývalém měřítku i do našeho města. Proto se hledala místa, kam evakuovat před velkou vodou ohrožené obyvatele Lovosic. V úterý 13.8. informoval místostarosta Davídek zástupkyni ředitelky ZŠ Antonína Baráka Mgr. Věru Frieserovou, že škola byla vytipována pro evakuaci občanů. Ke stejnému účelu měl sloužit i Domov mládeže SPŠCH a ubytovna v Nádražní ulici, v dalším sledu byla připravena i 1. ZŠ (celkem bylo k dispozici 300 lůžek). Na případnou nutnost evakuace z domovů bylo upozorněno asi 1000 občanů, většina z nich však odjela k příbuzným a na chaty či chalupy.

První evakuované přivezli hasiči do školy již ve čtvrtek ráno. Zaměstnanci školy, např. učitelé Mgr. Milan Zbončák a Lukáš Bortlík, paní Blaščáková a další, pro ně preventivně připravili v tělocvičně žíněnky a spací pytle, lavičky a stolečky. Rovněž provedli ve škole kvůli možné záplavě vyklizení šaten v suterénu (nový nábytek), vynesli archiv školy a připravené učebnice. Voda se nakonec ve škole dostala "jen" do kotelny. Během dne vojáci přivezli polní lůžka, další spací pytle a přikrývky.

O starší lidi, ale i rodiny s dětmi, se od rána starali lidé ze školy, MěÚ a z charitativních organizací, na prvopočátku byla ze školního fondu zakoupena káva, čaj, cukr a nápoje, aby šokovaní občané měli jakýs takýs pocit bezpečí. Práce organizovala zástupkyně ředitelky paní Frieserová. Večer již bylo ve škole ubytováno kolem 70 osob, nejvíce jich pak bylo přes devadesát. Osm evakuovaných bylo z Bohušovic. V tělocvičně si lidé mohli pomocí laviček vytvořit malé koutky, některé rodiny byly ubytovány ve třídách. Na stole v tělocvičně byly i květiny. Za městský úřad zde byla první den Bc. Jana Kovaříková. Někteří zaměstnanci školy přespávali na chodbě na polních lůžkách, aby byli v případě potřeby k dispozici (školnice paní Dragounová, která se celé akce účastnila, je dosud při vyprávění celá rozechvělá, všichni chtěli evakuantům pobyt co nejvíce ulehčit).

Pro evakuované byly v Centrální školní jídelně zajištěny snídaně, obědy a večeře se do jídelny vozily z Čížkovic. Část lidí (nemocní) byla ubytována v internátu SPŠCH - celkem 31, další pak v ubytovně v Nádražní ulici. Jako zdravotnice přišla iniciativně paní Jaroslava Výravová, která se střídala s paní Smetanovou z rehabilitace a Vlaďkou Velichovou. V sobotu 17. srpna se přišel na evakuované podívat starosta Jan Kulhánek a člen zastupitelstva PharmDr. Stáně, zda nepotřebují nějaké léky; přispěly i ostatní lékárny. Z MěÚ se na denním programu podílely také paní Anna Suchá, Marcela Wágnerová a paní Limberková ze sociálního odboru.

Mnozí z evakuovaných se vrátili do absolutně zničených bytů; nejhorší to bylo v přízemních bytech v celé Terezínské ulici včetně bytů za zdí teplárny Lovochemie, tam se muselo zlikvidovat téměř vše. Kruté na tom je, že se v mnoha případech jedná o domovy starších lidí. A nejde jen o ztráty hmotné (i když jsou zlé), ale i o zničení útulného domova, fotografií a různých rodinných památek, a o těžký zážitek. Měli bychom se snažit přispět, pokud můžeme, pomoci prací, finančně, a vlídným slovem. Byli evakuováni i obyvatelé panelových domů v ulicích Krátká, Vodní a Dlouhá. Celkem asyl v připravených prostorách přijalo 131 lidí. Evakuovat se museli i lovosičtí hasiči.

Děkujeme všem, kteří se o evakuované obyvatele Lovosic starali a snažili se jím ulehčit jejich nelehký úděl.

Hz

Jiskřičky v beznaději

Nemusí to být vždycky absurdní, nebo obsedantní humor k popukání, který nám zformuje tvář do úsměvu. Život sám navozuje mnohé komické situace, kterým se zasmějeme bez sebemenší dávky zlomyslnosti. Mám teď na mysli svého přítele, který svým povodní vyplaveným známým dal své dvě válendy (byť starší) a teď již dva týdny spí na podlaze, pod sebou jen kus molitanu…

Daruji mu život…

Jeden obyvatel - důchodce z L., který nechce být jmenován, před úplným zatopením své miniusedlosti a evakuací na pramici, pustil na svobodu prase, řka : utíkej, snad se zachráníš. Kam bych tě já vlekl ?

Když se po několika dnech vrátil, našel a nasypal svému psovi do misky granule, na které voda nedosáhla. Pak se vydal na obhlídku zpustošeného majetku. Když se vrátil, podle svých vlastních slov vyvalil oči : vedle psa se do granulí pustilo i prase, asi pořádně vyhladovělé.

Přisypal jsem jim i zbytek, povídá pan K., však zítra už někde něco splaším. No a pokračoval přece to prase za takovou věrnost nemůžu sníst !

No pane K. z L. : uvidíme, jestli nedojde k posunu tohoto názoru…

Jarča

Jaké byly prázdniny v Elku?

V první polovině července měly děti možnost strávit začátek prázdnin v táboře ve Smědavě v Jizerských horách společně s DDM Trend z Roudnice n/L..

Od 13. 7. - 27. 7. se uskutečnil rybářský tábor ve Veselí nad Lužnicí. Fotografie rybářské mládeže jsou vystavené na nástěnce naproti Sarajevu.

2.8. - 11.8. byl vodácký tábor na Berounce, odkud se děti musely vrátit dříve domů, neboť začínala povodeň.

7.8. - 18.8. turistický tábor v Dědově u Náchoda se dětem velice líbil a proběhl bez komplikací.

V DDM ELKO proběhly příměstské tábory v červenci. V jejich rámci děti navštívily historické centrum města Litoměřic, Opárenské údolí - kde se svezly na koních, koupaly se v lovosickém koupališti a sportovaly. V srpnu jsme museli i příměstský tábor přerušit z důvodu očekávané povodně.

Pravidelná činnost některých zájmových útvarů byla zahájena ve druhém týdnu měsíce září, další se průběžně přidávají.

Přestože všechna sportoviště byla pod vodou, podařilo se získat náhradní prostory na další tréninky. Nabídku zájmových kroužků na školní rok 2OO2 - 2003 najdou děti na nástěnkách ve školách, mateřských školách, školní jídelně a naproti restauraci Sarajevo.

Přihlásit se můžete v DDM ELKO, Václavské náměstí 1. Těšíme se na všechny i nové členy kroužků. Nelekejte se zavřené mříže, (učinili jsme jen malé bezpečnostní opatření) a kdykoli na nás zazvoňte.

dzddm