Sídlištní a pohřební areál na místě plánované továrny TRIS.

Tato zpráva zazněla na jednání zastupitelstva města Lovosic dne 21.3.2002. Informaci poskytl ředitel Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Most pan Mgr. Jan Blažek. Ve zprávě je uvedeno:

Částečně provedenými skrývkami (cca. 2/3 plochy záboru) zjištěno asi 60 pravěkých objektů. Dle dosud prozkoumaných jde o pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné (cca. 2300 př.n.l.), čítající zhruba 15-20 hrobů. Dále zjištěno rozsáhlé sídliště z období únětické kultury starší doby bronzové (cca. 1800-1600 př.n.l.), s rozsahem několika desítek objektů - jámy, zásobnice, hliníky. Některé, dosud nezkoumané objekty jsou snad hroby z období této kultury. Ve svém rozsahu a významu jde o největší plošný výzkum na katastru města Lovosice, možnost prozkoumat ucelené pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou je zcela ojedinělé v takto osídlené oblasti, stejně jako takto rozsáhlé sídliště ze starší doby bronzové. Přednostně budou uvolněny plochy pro potřebu výstavby inženýrských sítí - kanalizace (do 5.4.2002), dále pak v souladu s potřebami výstavby tovární haly plocha pro její umístění (do konce dubna), zbývající plochy továrního areálu, zatím neohrožené aktuální výstavbou, nejdříve do konce měsíce dubna. Všechny navrhované termíny, nezpůsobující kolizi se záměry stavebníka, budou dodrženy za předpokladu přijatelných povětrnostních podmínek pro provádění archeologických výzkumů takto důležitých situací.

O podrobnosti k výzkumu jsme požádali přímo na místě terénního technika pana Milana Sýkoru, vedoucího pracovníka na pracovišti v Lovosicích. Dostali jsme nejen informace o samotné práci archeologů, ale i příslib na podrobnou zprávu, kterou bychom postupně uveřejňovali v našich novinách. O samotném ústavu nám pan Sýkora řekl:

Ústav archeologické památkové péče sídlí v Mostě. Jeho působnost zabírá celou oblast severozápadních Čech. Jde o region chomutovského okresu až po děčínský okres, k jihu zabírá okresy lounský a litoměřický. Jeho činnost je zaměřená na dokumentaci všech nalezených archeologických památek, ale i na nemovité památky, které spadají do působnosti Památkového ústavu v Ústí nad Labem. Jde např. o zříceniny hradů, tvrze a podobné záležitosti.

Jak probíhá výzkum a co se stane s archeologickými nálezy po jejich odkrytí?
V prvé fázi jde o výzkum přímo na ploše skrývek. Nejdříve se v terénu vymezí jednotlivé objekty, vykopou se situace po určitých vrstvách, podle toho, jakou zvolíme metodu. Některé věci se kopou plošně, s profilem, tzn. objekt se dělá na půlku a dokumentují se jednotlivé vrstvy jak se postupně ukládaly v objektu. Veškeré nálezy, ať už jde o keramické zbytky, zbytky kostí, o uhlíky, zbytky mazanice, nebo i jednotlivé kameny, které nesou stopy opracování, nebo stopy lidské činnosti, ty se všechny vyjmou, a odvezou se na ústav. Přímo na ústavu dochází k očištění a umývání jednotlivých nálezů, lepení jednotlivých keramických zlomků, do podoby původních nádob. Kosterní pozůstatky se posílají na rozbor kvalifikovaným antropologům, kteří určí jednak pohlaví, věk, případně nějaké choroby nebo zranění, které se dají na kostech poznat. Mikrozbytky a makrozbytky, např. různé pyly, skořápky z vajíček a pod. tzn. věci, které při terénním výzkumu zcela nepodchytíme a které se dají podchytit jenom plavením přes síto. Pokoušíme se je vyzvedávat zejména ze dna těch jednotlivých jam a objektů. Při dně je pro nás to nejdůležitější, co nám datuje objekt. Zemina se potom proplavuje na ústavu. Zkoumá se i výplň z jednotlivých nádob, kde by mohly být pozůstatky potravin. U všech nálezů je prováděná podrobná dokumentace, která se provádí graficky tzn. technickou kresbou a fotograficky. Podstatnou součástí je i geodetická dokumentace. Všechny objekty musí být přesně zaměřené a z tohoto zaměření musí jasně vyplývat jejich poloha a orientace.

Připravil (hv)

Začátek článku na předchozí stránce

Ze Skalky pak vyšlápnete kopec do Sutomi, vsi s krásným, ale trošku zanedbaným barokním kostelem sv. Petra a Pavla. První zatáčkou odbočte vpravo a stoupejte dále až pod vrchol Košťálova. Výstup na tuto zříceninu je velmi krátký, takže si nenechejte ujít krásný rozhled z vrcholku. KOŠŤÁLOV (481 m) je nádhernou ukázkou sloupcovité odlučnosti čediče. Na této strmé skále byl ve 14. století vybudován gotický hrad. Jelikož hrad Kaplíři ze Sulevic daroval král Zikmund, v roce 1422 ho obléhali husité. Krutá zima je však přiměla k odchodu. Od 16. století je hrad opuštěn. Dnes zde stojí zbytky obdélníkového paláce, původně třípatrového, s otvory oken a dveří. Tento hrad je opředen mnoha pověstmi. Na hradě byl prý ukryt velký poklad, dal se však ze země vykopat jen na Květnou neděli. Jeden tulák bohatství opravdu objevil, jenže hromadu peněz a drahého kamení hlídal ohromný pes s ohnivýma očima. Křikem a máváním holí se tulákovi podařilo psa zahnat. Nelenil, nabral zlata plné kapsy i tlumok a uháněl do vsi. Když však ve stodole začal vyndávat vše z kapes, ke své hrůze našel jen samé hliněné střepy. I Karel Hynek Mácha byl zaujat tímto okouzlujícím místem a v jednom svém dopise popisuje co vidí z oken svého litoměřického pokojíku. „Černý Košťál na obzoru plamenného nebe při západu slunce - a ty modré hory a ta rovina - ty skupiny stromů na ní - ty vinice kolem, v nich ty bílé domky - to Labe pode mnou - a Hanžburek, náš svatý Hanžburek...“ Z hradeb je úžasný rozhled na Lovoš, Radobýl, Lipskou horu, Oltářík či Vršetín a celou rovinu Podřipska s hradem Hazmburk a bájnou horou Říp.

Z rozcestí pod Košťálovem pokračujte po asfaltové silnici. Když se cesta rozdvojuje, odbočte vlevo. Po půl kilometru cesta ústí na modrou značku. Po ní se dejte vpravo a následujte ji až do Lovosic.

Jitka Salačová

Víte že ...

• vyšlo nulté číslo Lovosického farního zpravodaje ? Farní společenství Lovosice se rozhodlo vydat malého průvodce velikonočním obdobím, tj. dobou postní, charakteristikami evangelních svědků mučednické smrti Ježíše Krista a vlastní dobou Velikonoc. To vše je rámováno duchovními úvahami P. Antoni Kośmidka. Možná se podaří založit tradici farního periodika.
• se dne 18. května slaví z podnětu Mezinárodní rady muzeí na celém světě Mezinárodní den muzeí ? Většina institucí připravuje k tomuto dni speciální programy a vstup je v tento den volný. Otevřeno bude i Okresní vlastivědné muzeum v Litoměřicích a další zařízení v okrese.

Hz