Velká proluka konečně ve výstavbě

Lovosičtí občané, kteří procházejí ulicí Osvoboditelů, již dávno objevili, že se na území tzv. "Velké" proluky něco děje. Oslovila jsem proto původce tohoto dění, činorodého lovosického podnikatele Vladimíra Johna, abych mu položila několik otázek. Jeho aktivity započaly provozem Cukrárny a pekárny (1991) a pokračovaly dalšími činnostmi : otevřením prodejny Cukrárny v ul. 8. května (1992), přístavbou Zimní zahrady (1996), užíváním předzahrádky u Cukrárny ( jaro 1997), otevřením prodejny Keramiky ( podzim 1997), vybudováním komplexu prodejen, bytů a tržnice v tzv. "Malé" proluce (1998), výstavbou budovy u Cukrárny zde je v současné době diskotéka (2000). A nyní tedy "Velká" proluka.

Historie řízení o "Velké" proluce by asi zabrala jedno číslo našeho měsíčníku. Kdy jste začal vy uvažovat, že to s vyřešením prázdného prostoru zkusíte ?
V únoru 2000 schválila městská rada pro společnost JaKa s.r.o., jíž jsem byl spoluvlastníkem, územní rozhodnutí se záměrem vybudovat zde obchodní centrum. Projekt provedla firma Ing. Dedery Libochovice. V prosinci 2001 zde po transformaci společnosti začala stavět JOFI s.r.o.

Můžete nám popsat vzhled nového obchodního centra ?
Stavba je zděná a bude obsahovat tři podlaží ( přízemí a dvě patra); uprostřed bude průchozí pasáž do ulice Sady pionýrů. Délka budovy bude činit 37 m a její šířka 27 m. Časem je možná vzadu přístavba. V domě bude 5 prodejních jednotek a 6 bytů. Za budovou budou parkovací stání.

Kdy bude obchodní centrum dokončeno ?
Pokud nedojde z jakýchkoli důvodů ke zdržení, měla by být hrubá stavba dokončena v květnu 2002. Obchodní středisko bude pravděpodobně otevřeno v listopadu 2002 to ale závisí na realitní kanceláři, která je nájmem obchodů pověřena.

A nyní z jiného soudku. Co se Vám jako členovi městského zastupitelstva zvolenému v r. 1998 za Sdružení nezávislých kandidátů "Podnikatelé pro město Lovosice" podařilo ?
Otázka není položena zcela přesně, podařilo není ten správný výraz. Ale své úsilí jsem věnoval převážně oblasti využití volného času mládeže (dětská hřiště, vybudování U-rampy pro skateboarding a hřiště pro plážový volejbal), obnově památek a upravenosti Lovosic (oprava kostela, převoz a rekonstrukce sochy svatého Václava) a v neposlední řadě podpoře podnikatelů v Lovosicích.

Co považujete při jednání v městském zastupitelstvu za svůj nezdar ?
Současné řešení případu Billa.

Přeji Vám, aby Vám stavba pokračovala podle plánu a mnoho dobrých nápadů do budoucna.

Rozhovor připravila
Eva Hozmanová

Napětí zvané numismatika

Velmi dobré ojeté auto za pětihaléř… Že je to nesmysl ? Vždyť to může být nikoli proto, že to auto bezcenné, ale proto, že je ten pětihaléř drahý… A co na to numismatik ?

"Měl jsem doma mince, byly po mamince mého nevlastního strýce…" zpívá Jiří Suchý…

Numismatici jsou sběratelé mincí i papírových platidel. Kovové kotoučky mincí byly známy už ve starověku, papírové peníze se ovšem objevily až v historicky poměrně nedávné době - koncem 17. století. Obojí druh platidel se vyvinul z potřeb obchodu.

Velmi stručně z dějin mincovnictví u nás : První české mince byly stříbrné denáry z roku 955, vydané za Boleslava I.. Objev ložisek stříbra v Kutné Hoře vedl ke konjuktuře a současně i reformě našeho mincovnictví. Produktem tohoto procesu byl okolo roku 1300 za Václava II. Ražený Pražský groš. Po období grošovém se podobná situace opakovala v Jáchymově, kde hrabě Šlik začal ze stříbra zde vytěženého roku 1520 razit tzv. Jáchymovský groš (Joachimsthallergrosch). Toto jméno se komolilo a zkracovalo až na Thaler, pozdější tolar a z něho později byl odvozen i název amerického dolaru. Po údobí tolarovém přišlo ještě údobí zlatníkové a konečně korunové, tedy současné.

Po zániku Rakousko - Uherska se naše měna osmkrát změnila - vždy v souvislosti s politickými, nebo ekonomickými změnami za osmdesát let celkem osmkrát : v roce 1918 vznikl československý stát, v roce 1939 dochází k okupaci Československa nacisty, v roce 1945 osvobození a vznik nové československé měny, 1953 ovlivňuje další vývoj měnová reforma, 1961 ekonomické změny v souvislosti se vznikem RVHP, v roce 1972 zasáhla do měnového systému normalizace a s ní ruku v ruce kráčející ekonomické změny. V roce 1990 změny následovaly po sametové revoluci a konečně v roce 1993 po rozdělení Československa a vzniku samostatného českého státu.

Vydáváním platidel mincí i bankovek je u nás pověřena Česká národní banka. Kromě oběhových mincí vydává také mince pamětní většinou v hodnotách 200 a 500 korun. Vydává pamětní mince i zlaté v tisícikorunových hodnotách, jako například minci k 450. výročí úmrtí Karla IV.

Je tedy co sbírat i kdybychom se omezili jen na tyto české mince. Častým sběratelským artiklem jsou však i mince rakousko-uherské, zejména z období Marie Terezie a Františka Josefa I. ("…z mincí na mne civí císař jako živý. Škoda, že jich nemám více.").

Nejdražší českou mincí div se světe ! je považte! pětihaléř z roku 1924, který je (ale spíš není) na trhu numismatiků "k mání" za 30 000 až 80 000 korun. Další cennou trofejí je pětaadvacetník z roku 1932 za 30 000 korun a opět pětihaléř z roku 1937, který se vyvažuje 25 000 korunami českými…

Numismatika je sběratelský obor zajímavý a vděčný. Nemusí být ani finančně náročný, pokud se soustředíme na kvalitní oběhové mince. Lovosičtí numismatici, kterých je méně, než prstů na jedné ruce, se scházejí společně s dalšími sběratelskými skupinami v jídelně podniku ANIVEG.

To jen pro případ, že bych vás zlákal…

DrN