Skládka komunálních odpadů v Úpohlavech a SONO

Nezpracovatelný pevný domovní odpad končí na skládce. I odpad z našeho města. Ten se vozí na skládku společnosti SONO PLUS, s.r.o. se sídlem v Čížkovicích. Jaké problémy jsou s tím jsou spojené jsme se zeptali předsedy Rady Sdružení obcí pro nakládání s odpady (SONO) Ivo Hynla, starosty obce Bohušovice nad Ohří.

Jak dlouhou dobu bude možno ukládat odpady na této skládce, jaká je její kapacita ?
Při uvedení skládky do provozu v roce 1995 byla vybudovaná kapacita na 500 tisíc tun odpadů. Ročně se množství uložených odpadů postupně zvyšovalo z původních 30 tis. tun na současných 60 tis. tun. Vzhledem k úpravě legislativy dojde patrně k postupnému snižování množství odpadů ukládaných na skládku, tak že odhadujeme její kapacitu ještě na 5 až 6 let.

Slyšel jsem, že na skládce budete provádět nějaké úpravy, které by zajistily lepší provoz a využití skládky ?
V současné době se ukončuje ukládání odpadů v části „A“ tělesa skládky a tato část bude překryta rekultivační vrstvou a bude započato s využíváním skládkového plynu. Projektem bude řešena kogenerační jednotka pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie.Tento záměr byl schválen v závěru loňského roku členskou schůzí Sdružení.

V poslední době jsou diskutovány problematiky nového zákona o odpadech. Do jaké míry se tento zákon skládky a odstraňování odpadů vůbec dotkne ?
Pro provozovatele skládky z nového zákona vyplývají dvě základní změny. Za prvé se zvyšuje zákonný poplatek za každou tunu uloženého odpadu z původních 50,- Kč na 200,- Kč, tedy o 300 %. Poplatek se odvádí obci, na jejímž katastru leží skládka. V našem případě obci Čížkovice. Odvod poplatku tomuto příjemci je podle mého názoru nesystémovým řešením, neboť důvodem zvýšení poplatku bylo zlepšení systému třídění, vyšší materiálové využití a případně i vyšší energetické využití odpadů ve spalovnách. Tyto systémy je třeba vybudovat a tam měly směřovat finanční zdroje ze zvýšených poplatků. Za druhé dochází i ke zvýšení povinné částky na tzv. "finanční rezervu " na budoucí rekultivaci skládky z původních 60,- Kč na 100,- Kč za každou uloženou tunu odpadu na zvláštní účet, který je možno využít na úhradu rekultivačních prací pouze se souhlasem příslušného úřadu.

Znamená to tedy, že nový zákon o odpadech bude mít bezprostřední dopad na občany ?
Zcela určitě na rozpočet obcí a měst. Vzhledem k tomu, že byl novelizován také zákon o místních poplatcích, který zavádí povinnost placení poplatků za odpady každému občanovi s trvalým pobytem, bude na každém zastupitelstvu, do jaké míry promítne toto zvýšení na občana, nebo jakou část uhradí z rozpočtu.

Vrátíme se k SONO. Co dělá Sdružení pro rozvoj systému třídění a lepšího materiálního využívání odpadů ?
Nový zákon ukládá všem původcům odpadů, tedy obcím, občanům, podnikatelům a živnostníkům odpady třídit a využívat jako druhotné suroviny. Z toho důvodu jsme již v minulém roce začali projekčně připravovat vybudování skládkových dvorů ve dvaceti vytypovaných členských městech a obcích na náklady Sdružení. Tyto obce mohou požádat St. fond životního prostředí o podporu na jejich realizaci. Sdružení by následně vybavilo skládkové dvory zařízením pro uskladnění nebezpečných složek vytříděných z komunálního odpadu. Na skládkové dvory by pak občané mohli bezplatně odkládat jak vyseparovaný odpad (papír plasty, sklo apod.) tak i odpad ze zeleně a velkobjemový odpad. Podmínky by stanovila každá obec.

S jakým vkladem jdou jednotlivé obce do Sdružení?
Musím se vrátit trochu do historie. V roce 1992 přerušil Okresní úřad výstavbu skládky v Úpohlavech, protože vznikly nové zákony a předpisy. Stávající projekt se musel přepracovat. Protože v tu dobu také již začal pracovat státní fond životního prostředí a byla reálná šance, že by na to mohl získat finanční podporu. Protože státní fond nemůže dát podporu státnímu orgánu, což okresní úřad je, byla tady motivace pro takováto sdružení. Proto bylo založeno Sdružení obcí okresu Litoměřice v roce 1994, které převzalo na sebe úkol po přepracování projektu pokračovat ve výstavbě skládky. Výstavbu skládky znovu obnovilo, dostalo podporu ze státního fondu formou bezúročné půjčky. Tuto půjčku do dneška splácí a od roku 1995 se stalo provozovatelem skládky. V tu dobu do toho obce vkládaly tzv. vstupní členský podíl, který činil 10.-Kč na občana. Stejné jsou i roční členské příspěvky. Kompenzace za to jsou takové, že Sdružení zajišťuje a financuje každoročně jednou až dvakrát ambulantní sběr nebezpečných odpadů. Náklady na to jsou poněkud vyšší, než činí příjem z ročních příspěvků obcí.

Je nějaká možnost dalších dotací na provoz skládky?
Není. My teď splácíme od roku 1996 státnímu fondu životního prostředí ročně cca 6 mil. Kč. Na to si musíme provozem skládky vydělat. Měli jsme půjčku kolem 40 mil. Kč a ještě asi dva roky nás čeká splácení. Jiné zdroje financování jsme neměli šanci získat právě vzhledem k zadlužení. Ted' se o to znovu pokoušíme v rámci zřizování již zmiňovaných skládkových dvorů. Předpokládáme, že státní fond životního prostředí zohlední, že za dva roky se splátkami budeme končit a v případě další dotace bychom mohli pokračovat se splácením.

V okolí existují ještě další dvě skládky: Eurosup ve Vrbičanech a Lovochemie v Lukavci. Je nějaká spolupráce mezi těmito skládkami?
Spolupráce není. Nějaké kontakty jsme měli. Charakterem jsou tyto skládky odlišné. Vrbičanská skládka je zaměřená na nebezpečné odpady jiné kategorie, v Lukavci jsou rovněž skladovány nebezpečné odpady a kontaminovaná zemina. Lukavecká skládka měla v začátcích trochu výhodu, dostala krásnou dotaci 200 mil. Kč. A nebyla to půjčka. To byl velice chytrý tah Lovochemie.

Připravil (hv)

Lovosický cukrovar

Od zrušení cukrovaru v Lovosicích bylo zveřejněno je málo informací o jeho dalším osudu. Pozemky bývalého cukrovaru jsou ne zcela zanedbatelnou částí Lovosic a jejich současný vzhled není to nejlepší, čím by se Lovosice mohly chlubit. Dá se ale předpokládat, že se v nejbližší době tento stav změní. Zeptali jsme se proto pana Jana Petříčka, vedoucího oddělení správy majetku společnosti Cukrovar a rafinerie cukru, TTD a.s. Dobrovice.

Mohl byste nám říci, co se dnes v cukrovaru děje?
Společnost Cukrovar a rafinerie cukru, TTD a.s. Dobrovice fúzí získala i cukrovar v Lovosicích, který byl součástí Severocukru. Tato fúze s naší společností se uskutečnila v roce 2000. Je to pozemek 6 ha, provozní budovy a kotelna. Veškeré strojní a technologické zařízení, které bylo k potřebě v ostatních funkčních cukrovarech společnosti, bylo odtud převezeno. To co není k potřebě, je určeno ke šrotaci. Budovy a pozemky jsou určeny k prodeji. V současné době probíhá nabídkové řízení.

(pokračování na str. 6)