Nová stáj

pro úředního šimla… tak nazval jeden z mála občanů, kteří přišli na schůzku o výběru podoby dostavby budovy radnice. Přišel si tam vyřešit problém, který na této schůzi řešit nebylo možno. Jistě mnoho našich spoluobčanů by s ním živě souhlasilo ! Jenže právě ti, kteří by souhlasili, by určitě nejvíc křičeli, až by přišli zajišťovat na městský úřad své potřeby a museli čekat na vstup do kanceláře třeba dvě hodiny pro nedostatek úředníků. Věřte i já jsem proti přebujelé administrativě, ale tady je třeba vidět, že k našemu desetitisícovému městu přibude ještě dalších více než dvacet tisíc občanů spádových obcí lovosického subregionu.

Ten pán argumentoval dále : Když vyhodí padesát úředníků ze zrušeného okresního úřadu, honem se jim zajistí práce náhradní, ale když vyhodí od dráhy deset tisíc lidí, nikdo se nebude starat o to, jestli mají kam jít do nového zaměstnání. Na to je nutno odpovědět ve dvou rovinách : za prvé je to, bohužel, pravda, ale to nemůže řešit město Lovosice. To si to musí rozdat s dráhou, potažmo se státem. Za druhé : nikdo nezajišťuje práci vyhozeným úředníkům. Z důvodů, které jsou uvedeny o kousek výše, město bude potřebovat řadu úředníků i z oborů, které dosud město nezajišťovalo. A ani já, starý skeptik, nevidím důvod, proč bychom měli zaučovat nové síly, když ti vyhození úředníci mají zkušenosti právě s tím, co budeme potřebovat. Jen tak náhodně: školství dosud řídí Okresní úřad. Od roku 2003 bude lovosický úřad řídit okolo čtyřiceti škol. Myslíte, že tuto práci rychle zvládne třeba i velmi dobrý signalista, nebo jiný kvalifikovaný železničář ? A to nebude školství jediný případ… Přesto město dělá, co může : zajistilo příliv nových investic do města. Budou se stavět nové továrny - žádné giganty, ale budou. Jsou právě příslibem práce nejen pro propuštěné železničáře, ale příslibem pro všechny nezaměstnané - stejně. A pak bude i rozvoj stavby bytů. Musí být jinak to nejde.

Další argument : na stavbu radnice jsou peníze, ale na pohotovost ne… Prosím vás : pochopte už, že město se snažilo udržet pohotovost pokud to šlo. Jenže ekonomické ukazatele a statistika využívanosti pohotovosti mluví jasně. A změny v organizaci rychlé lékařské pomoci nevyplývají z jednání MěÚ, ale z rozhodnutí orgánů zdravotnické služby.

A poslední argument no… argument : stejně v těch Litoměřicích zůstane ten starý úřad tak, jak je dneska. No to nelze teď vyvracet. To se prostě uvidí.

Úvod přednesený autory projektu byl velmi dobrý. Diskuze byla odpovídající problematice, ač ji vlastně vedlo jen pár přítomných. Odpadlo hlasování, o němž jsme všichni právem usoudili, že by bylo na… no, na nic.

A je čas vrátit se na začátek : měli jsme možnost jako občané města Lovosice - vyjádřit se k podobě dostavované budovy MěÚ. Nevyužili jsme ji. Vzpomeňte na to, až uslyšíte nějakého všechnoználka a všeumělce vykřikovat někde u piva : ti tomu zase políbili šos ! To ta naše povaha česká : moc mluvíme sami a málo posloucháme ostatní…

-red-

MVDr. Petr Petráš našim čtenářům odpovídá

Na prosbu některých našich čtenářů uvádíme údaje o našich zkušenostech s dlouhověkostí chovaných zvířat - kolik se tedy naši miláčkové v průměru dožívají let. U psů je věk ovlivněn převážně plemennou příslušností. Obecně nejvyššího věku se dožívají plemena, jejichž dospělá váha je kolem 15 - 25 kg, čili plemena střední, a to 12 - 14 let.Malá a trpasličí plemena žijí v průměru okolo 10 let, relativně nejkratšího věku se dožívají obří plemena psů, průměrně 8 - 10 let. U koček je současná průměrná délka života odhadována na 11 - 14 let. Mnohem kratší průměrná délka života je u drobných hlodavců - morčata a křečci 4 - 6 let, exotické ptactvo se dožívá různého věku podle druhu - středně velcí papoušci okolo 10 let, větší druhy pak okolo 20 let. Také u plazů a obojživelníků je délka života velmi rozmanitá, relativně nejdéle žijí želvy - až několik desítek let.

Jistě vás zajímají nejdéle žijící jedinci v našem okolí. Setkali jsme se se dvěma pejsky ve věku 21 a 22 let, nejstarší kočce bylo 18 let, nejstaršímu morčeti asi 10 let, andulce vlnkované 16 let.Délka života samozřejmě záleží na mnoha aspektech, od genetického potenciálu až po vlivy vnějšího prostředí, působící na konkrétního jedince. Jedním z hlavních vlivů je sám chovatel, na něm závisí, jaké podmínky se dostanou tomu kterému zvířeti k naplnění jeho genetického potenciálu dlouhověkosti,který je zhruba o polovinu vyšší než jsou dnes průměrně dosahované hodnoty průměrného věku.

Přejeme vám v dalším chovatelském úsilí mnoho úspěchů a především mnoho radosti.

Mostecké listy

Člověku to nedá, aby nesrovnával : dostaly se nám do ruky Mostecké listy, městské noviny mosteckého Městského úřadu. První dvě strany jsou věnovány životu města, na celé třetí straně řeší problém toxikomanie mládeže, vnitřní dvoustrana je celá zaplněna oznámením o zápisu prvňáčků do 15 mosteckých základních škol. Na straně šesté je článek o Dopravním podniku měst Mostu a Litvínova, o mosteckých miminkách a obrazové zpravodajství, které zřejmě mělo vyplnit neobsazené místo. Strana 7. je v podstatě reklamní a na poslední straně jsou programy mosteckých divadel. Takže noviny až na větší formát - podobné našim. Vydává je redakční rada složená z osmi inženýrů, doktorů a magistrů. To se to potom dělá…