Co, nebo kdo jsou fezovkáři ?
Na začátku byli muslimové…

Fezovkáři je žargonové označení sběratelů fezových nálepek. Co jsou ale fezové nálepky? Co je to fez ? K tomu se dostaneme...

Fez je pokrývka hlavy, používaná muslimy. Islám ukládá svým věřícím modlit se pětkrát denně vkleče, s hlavou směrem k Mekce, rodišti proroka Mohameda. Modlící se několikráte musí dotknout čelem země, přitom nesmějí mít hlavu obnaženu. Přikrývka hlavy tedy musí sedět pevně na hlavě. Proto se jako oné přikrývky používá turbanu, bílé čepičky, nebo a to nejčastěji - fezu.

Fez je asi 30 cm vysoký komolý kužel z vyztužené vlny, bavlny, nebo i hedvábí, nahoře s dýnkem s vyčnívajícím černým střapcem. Má nejčastěji červenou barvu, může ale mít i jinou. Zvláštností je fez zelený, který má právo nosit jenom "hádži", muslim, který vykonal pouť do Mekky.

Své jméno dostaly fezy podle marockého města Fésu, kde se původně vyráběly. Odtud se výroba rozšířila přes Francii, Itálii do Rakouska a posléze (podle J. Fialky) roku 1807 i do Čech. Fezy se vyráběly hlavně v Jihočeském kraji, ale i jinde. Natrvalo pak jejich výroba zakotvila ve Strakonicích, kde je začal vyrábět původně punčochářský cech. Dnešním výrobcem fezů je podnik FEZKO. Dodává je do severní Afriky, na Balkán, do Řecka, Turecka, ba i do Indie.

Fezy se rozesílají v lepenkových krabičkách po šesti kusech. Na víčko krabičky se nalepuje ozdobná etiketa - fezová nálepka - o velikosti asi 120 x 240 milimetrů. Tyto nálepky, původně lakované, vespod s lepem, zobrazují orientální floru i faunu, výjevy z muslimského života a jsou pro nás, Evropany exotickými ukázkami muslimského chápání krásy. Grafická i umělecká úroveň etiket je někdy vynikající, někdy jen průměrná ( podle našich měřítek), ale vždy ze sběratelského hlediska velmi zajímavá.

Kromě samotných etiket se sbírají i zásilkové krabičky, dále t. zv. sultánky, což jsou vlepovací, nebo vžehlovací štítky dovnitř fezu, s údaji o výrobci zdobené drobnou kresbou. Podobně se sbírají i bokovky, postranní pásky nalepované na vnější boční stěny transportní krabičky, rovněž s údaji o výrobci. Na všech těchto sběratelských artiklech jsou nápisy arabským, někdy současně i latinským písmem.

Sběratelství fezových nálepek je patrně nejmladším sběratelským odvětvím. Po létech individuálního sbírání byl teprve v roce 1983 založen Klub sběratelů fezových nálepek, který sdružoval tehdy 132 členy. Klub vydává časopis Fez a jeho členové se dodnes dvakrát ročně scházejí na různých místech Čech a Moravy s cílem výměny fezovek, doplňování sbírek, k řešení klubových záležitostí a především k osobnímu seznamování a poznávání. Letos to bude u nás, přesněji v Opárně, ve dnech 3. - 5. května. Po skoro dvacetileté existenci Klubu se počet členů snížil až na dnešních asi padesát skalních sběratelů, z nichž čtyři žijí v našem městě. Ti se pravidelně scházejí společně s filumenisty v jídelně závodu Aniveg.

Pro dnes ukončíme zajímavé poznání exkluzivního sběratelského odvětví další reprodukcí fezovky. Je na ní pták, Lyrochvost nádherný. Je mi líto, že nelze reprodukovat ani detaily kresby, ani její skutečné barvy. Na příští měsíc nám zůstane ještě několik zajímavostí o fezovkářích a další dvě ukázky.

- Ný -

2. výlet na kole

Z Ústí nad Labem kolem Vysokého Ostrý přes Třebušín a Ploskovice do Litoměřic

Ústí nad Labem - Střekov (1 km) - Nová Ves (2 km) - Malečov (4,5 km) - Tašov (2 km) - Rýdeč (2,5 km) - Třebušín (3 km) - Těchobuzice (3,5 km) - Ploskovice (1 km) - Pohořany (2 km) - Žitenice (1 km) - Litoměřice (2,5 km); celková délka trasy 25 km

V Ústí nad Labem přejedete přes most Edvarda Beneše do části města zvané Střekov. Ze Střekova cesta prudce stoupá nahoru do Nové Vsi. Čeká vás další stoupání pod vrchol Vysoký Ostrý, jehož návštěva jistě stojí za to. VYSOKÝ OSTRÝ (587 m) je čedičový kužel, na jehož vrcholové skále je upravena vyhlídková plošina s bronzovým panoramatem. Nabízí se výhled do hlubokého údolí Labe, na Ústí n. L. a na okolní vrcholy Českého středohoří - Malý Ostrý, Plešivec, Milešovku, Lovoš, Bukovou horu, při lepším počasí i vrchy Českého Švýcarska a hřeben Krušných hor.

Tento úsek je velmi náročný a namáhavý. Cesta ze Sedla přes Malečov, Tašov a Rýdeč je naopak příjemná a klidná. Ve všech těchto vsích můžete obdivovat roubené stavby s ozdobnými lomenicemi a pavlačemi. V Třebušíně se můžete posilnit v místní hospůdce a podívat se na vrchol Kalicha. Uprostřed vsi stojí zámek z r. 1710, dnes slouží jako Hotel Hubertus. Barokní kostel sv. Mikuláše je z téhož roku. Barokní sloup na návsi pak z r. 1726. Mnoho roubených staveb slouží k rekreaci. Na vrchol KALICHA (536 m) vás dovede žlutá značka. Najdete zde nepatrné zbytky Žižkova hradu, který byl vystavěn v l. 1421 - 22 na místě původní tvrze řádu německých rytířů. Husité měli v držení Kalich (a po dobytí v r. 1423 i sousední Pannu) do r. 1437. Odtud Žižkův přídomek „z Kalicha“. Od té doby je hrad pustý. Z vrcholové skály je rozhled na Pannu - hrad postavený jako opozice proti Kalichu - Trojhoru, Dlouhý vrch a Podřipsko.

Mírně z kopce vás pak cesta povede mezi ovocnými sady přes Vinné a Těchobuzice do PLOSKOVIC. Roku 1496 zde vypuklo nevolnické povstání proti Adamovi Ploskovskému z Drahonic. Vzbouření nevolníci utiskovaní neustále se zvyšující robotou dobyli tvrz svého pána a vynutili si propuštění z vrchnostenské pravomoci. V jejich boji se jich zastal rytíř Dalibor z Kozojed. Roku 1497 byl za tento čin Dalibor uvězněn ve věži Pražského Hradu (dnes zvané Daliborka) a 13. března 1498 byl popraven. V letech 1720 - 25 nechala velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská vybudovat v Ploskovicích nádherný zámek, jehož stavitelem byl patrně K. I. Dientzenhofer. Svou letní rezidenci nechala vyzdobit arkádami a umělými vodními jeskyněmi. Anna Marie žila odděleně od svého manžela, Gastona III. posledního z rodu Medici, který spravoval své panství v Itálii. Po její smrti připadl zámek její dceři Kateřině. V r. 1849 se celé panství stává soukromým majetkem posledního českého korunovaného krále Ferdinanda V. Dobrotivého a dočkává se většího rozkvětu a slávy. Je rozšířen o jedno patro a na konci arkád jsou postaveny dva pavilony. Vnitřní výzdoby se ujal malíř romantismu Josef Navrátil, který vyzdobil stropy císařských pokojů a hlavního sálu. V rukou Habsburků zůstal zámek do r. 1918, kdy přešel do správy Československého státu. Bylo zde zřízeno letní sídlo ministerstva zahraničních věcí - častým hostem tu býval Edvard Beneš i Jan Masaryk. Při návštěvě se můžete projít v místním parku nebo se ochladit v uměle vytvořené jeskyni pod zámkem.

Po stoupání do Pohořan vás čeká sjezd přes Žitenice až do Litoměřic.

J.S.

S panem Budínem
KARNEVAL PRO NEJMENŠÍ

V předvánoční době se konala v našem domečku výstava výtvarných prací dětí 1. ZŠ "DĚTI DĚTEM". Každý návštěvník měl možnost si za jakoukoliv cenu zakoupit výtvarné dílko, čímž přispěl na léčení dětí s onkologickým onemocněním. Částka 4362,70 Kč byla zaslána přímo na onkologické oddělení Motolské nemocnice v Praze. Nad všechna očekávání nebyly největší částky od místních podnikatelů, ale od dětí a jejich rodičů.Věříme, že i tato malá částka pomůže ulehčit neradostný osud postižených dětí.

Připomínáme, že sdružení onkopacientů a jejich přátel "REZONANCE" se schází pravidelně po celý rok každé pondělí v Domě Dětí a Mládeže Elko.Přijďte se třeba jen nezávazně podívat na naši činnost . Informace získáte u p. Žamberské na telefonu 0419 531179, nebo na telefonu DDM ELKO 0419 532505 .

Na pololetní prázdniny v pátek 1.2. 02 v 10 hodin máme pro děti připravený " Barevný ledový den " na zimním stadionu. Zde děti v maskách mohou získat odměny za různé soutěžní úkoly.

Všichni jste zváni.

Další akcí bude 19.2.02 karneval s panem Budínem, který začíná ve 14.30 hodin v DDM ELKO, bližší informace najdete na plakátech v našich vývěskách.

Na únor připravujeme ve spolupráci se sdružením "Šance" jednodenní akci pod názvem "Učíme se dělat kraslice", která bude v DDM ELKO. Zde si sami můžete vyzkoušet techniku zdobení kraslic voskem. Těšíme se na vaši účast.

Dana Tošnerová