Kateřina Kosprdová: Motto Slova jsou jen slova, ale je třeba říkat je znova a znova… protože slova těší a hladí duši… a srdce při těch krásných

„MY TŘI KRÁLOVÉ JDEME K VÁM,

štěstí zdraví vinšujem Vám…“ se zpívá ve známé české koledě. Tříkrálový svátek se slaví tradičně 6. ledna většinou se odstrojuje i vánoční stromek.

Vánoce končily tříkrálovou obchůzkou, kterou do 70. let 19. století organizoval na vsi kantor se svými žáky; Později v každé obci putovali už jen tři kluci v dlouhých bílých košilích s pozlátkovými korunkami na hlavě od chalupy k chalupě a koledovali. Jeden z nich nesl kadidelnici, druhý krabici (jako s myrhovou mastí) a třetí třímal pozlátkové žezlo. Hospodyně vítaly malé koledníky štědrou výslužkou. Nakonec opatřili králové dveře každého stavení svými iniciálami K + M + B a letopočtem. Královské označení přinášelo štěstí, zdraví a dobrou úrodu po celý další rok.

Své kořeny má tento prastarý zvyk v biblických textech, i když v evangeliích se dočteme: „ … mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: Kde je právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit“. V řeckém textu se mudrci nazývají magoi mágové. Známá jména Kašpar, Melichar, Baltazar, jim přiřkla tradice a jde pravděpodobně o jména dodatečná. Raně středověká pověst pak učinila z východních mudrců krále, z nichž jeden, ten vzadu, je dokonce černý. Mudrcové následovali hvězdu, poklonili se Ježíškovi a obětovali mu přinesené dary zlato, kadidlo a myrhu a potom odcestovali do své země.

V současnosti se svátek Tří králů začíná obnovovat honosně se loni slavil v Praze, kde součástí průvodu byl i velbloud. Tři králové chodili koledovat též v Litoměřicích, (údajně i v Lovosicích já jsem je ale neviděla), a k 6. lednu byla vypsána i Tříkrálová charitativní sbírka, která měla největší úspěch v Olomouckém kraji. Pokud Vás příští rok koledníci navštíví, neodhánějte je od svých dveří; můžete přispět na dobrý účel.

EH

1. výlet na kole
Z Litoměřic přes Sebuzín a Dlouhý vrch do Litoměřic

Litoměřice horní n. - Žalhostice (3 km) - Velké Žernoseky (2,5 km) - Libochovany (3,5 km) - Sebuzín (4,5 km) - Tlučeň (2 km) - Lbín (5 km) - Dlouhý vrch (1,5 km) - Skalice (2,5 km) - Žitenice (2 km) - Litoměřice (2,5 km); celková délka trasy 29 km.

Trasa začíná v Litoměřicích. LITOMĚŘICE ležící na soutoku řek Labe a Ohře jsou jedním z nejstarších a nejkrásnějších českých měst. Jméno dali Litoměřicím naši slovanští předkové, kteří si v 9. století vybudovali na ploše Dómského vrchu svoje hradiště. O tomto kmeni Lutoměřiců se zmínil již Kosmas ve své kronice. Zde byla roku 1057 vévodou Spytihněvem založena kapitula s bazilikou sv. Štěpána. Právě zakládací listina litoměřické kapituly je nejstarším dochovaným dokumentem na našem území. Historické centrum Litoměřic je architektonicky výrazným celkem, jeho historickou část nejvíce ovlivnila renesanční měšťanská výstavba rozvíjející se dále v baroku i později - ať již v domech, kašnách či morovém sloupu z let 1680 - 85 od G. Broggia. Náměstí se svou rozlohou 1,8 ha patří k nejrozlehlejším v Čechách. Domy kolem náměstí mají staré, členité a hluboké sklepy i ve více vrstvách nad sebou. Část tohoto podzemí, v délce 366 m, je upravena a zpřístupněna veřejnosti. Dominantou náměstí je stará radnice z konce 14. století, která byla po požáru nově vybudována v renesančním stylu. Dnes je v budově umístěno okresní vlastivědné muzeum s bohatými sbírkami. Nelze opomenout ani renesanční dům „Černý orel“ postavený Ambrožem Ballim v 16. století, kostel sv. Jakuba, kostel Všech svatých a renesanční měšťanský dům „Kalich“ s věžičkou v podobě kalicha, jejíž podoby se často užívá jako symbolu Litoměřic. Dnes je dům sídlem Městského úřadu a informačního centra. V letních měsících můžete tuto vyhlídku navštívit a porozhlédnout se po kraji. Při příjezdu do města každého upoutají městské hradby. Byly vybudovány za Karla IV. v gotickém stylu. V jedné z bašt - vězeňské kapli - působil jako ministrant později proslulý lupič Václav Babinský. Další z dochovaných bašt sloužila jako vězení a mučírna. Hradby jsou navíc zpevněny bývalým královským hradem z 2. pol. 14. stol., dnes sousedí s Domem kultury a je z něj pivovar. Za zhlédnutí rozhodně stojí i Galerie výtvarných umění s řadou cenných děl od románských plastik, souboru obrazů mistra litoměřického oltáře z poč. 16. stol. až po tvorbu moderního umění. Cestou k Dómskému pahorku s katedrálou sv. Štěpána a biskupskou rezidencí nelze minout kostel sv. Václava, barokní stavbu Octavia Broggia. Biskupství spravuje rozsáhlý region od Karlových Varů až po Semily. Z Dómského pahorku vede cesta k domu „Na Vikárce“, kde roku 1836 bydlel a zemřel český básník Karel Hynek Mácha. Jeho úmrtní světnička byla upravena jako zvláštní oddělení muzea. Litoměřice mají i dvě plastiky Máchy přímo v ulicích. V Litoměřicích žije v současné době necelých 26 000 obyvatel. Městská památková rezervace byla vyhlášena r. 1978. Litoměřice jsou i městem kultury a sportu. Můžete využít širokou škálu nabídky kulturních zařízení, navštívit koncerty varhanního léta v katedrále sv. Štěpána a na litoměřickém výstavišti pak několikrát ročně některou ze zde pořádaných výstav (Zahrada Čech, Můj dům, můj hrad..)

Podle přehledných ukazatelů se dostanete na silnici vedoucí do Žalhostic. Ta pokračuje dále do Velkých Žernosek. Ve VELKÝCH ŽERNOSEKÁCH si nenechte ujít zdejší zámek s vinnými sklepy, gotický kostel sv. Mikuláše ze 16. století a také se pokochejte pohledem na vinice s viničními domky. V září se můžete přijet podívat na tradiční vinobraní.

V této vsi se připojíte na cyklotrasu č. 2, která vás povede po břehu Labe Branou Čech pod vrchem Kalvárií. V Sebuzíně odbočte vpravo směrem na Tlučeň. Čeká vás čtyřkilometrové pozvolné stoupání, na kterém překonáte převýšení asi 260 m.

Po krátké rovince následuje opětovné stoupání přes Lbín, vesničku s nádhernou lidovou architekturou, až na rozcestí na Dlouhém vrchu. Odtud se vydejte po zelené značce do Skalice. Odměnou za vaši námahu je nezapomenutelný sjezd až do této vesnice. Cesta klesá i dále do Žitenic a pak pozvolna až do Litoměřic.