Lovosický dnešek 12/2001 | strana 6 |
Vlasta Tinková
Každý prosinec vybíráme vánoční pohledy a musí na nich být sníh, zasněžený domek a spící les, vracíme se ke dnům dětství s ohněm v kamnech, chvojím u dveří, chudě ozdobeným smrčkem a neumělými dárky, darovanými z lásky. |
O Vánocích hodiny ukazují jiný čas, v tichu je slyšet koleda a píseň. Odkud? Ach odkud se vrací ten hlas, z jaké dálky šel? U stolu zůstala prázdná místa. Pomysleme na ně: jako bychom byli všichni pospolu. Jako bychom si teprve teď měli říct, co jsme si nestačili povědět v těžkých a krásných dnech, na něž napadal sníh. |
M.V.
Blíží se opět vánoční dny s tím naprosto jedinečným Štědrým večerem, kdy usedneme všichni společně ke svátečně prostřenému stolu a vzpomeneme těch, kteří již nejsou mezi námi. Pokrmy, které na vánoční stůl přijdou, se stejně jako vánoční zvyky liší v rodinách a státech.
Dříve křesťané v českých zemích o Štědrém večeru nejedli maso; polévky se dělaly z luštěnin, nákypy s příměsí hub ( kuba), pekly se vánočky, později závin, a na závěr hostiny se podávalo ovoce čerstvé, sušené i vařené. Dnes sváteční stůl nabízí obvykle ryby. Kapra v rosolu jako předkrm, rybí polévku, kapra smaženého (někde řízek), kapra na sardeli, kapra na černo, ale také vinné klobásy. Kromě vánočního cukroví (nejčastější jsou linecké koláčky, medvědí pracky a vanilkové rohlíčky) je obvyklý také závin a pochopitelně i ovoce; kromě jablíček přicházejí na stůl pomeranče, mandarinky, ananasy, nesmí chybět ani ořechy.
U našich sousedů v Polsku má být při štědrovečerní večeři dvanáct chodů jako apoštolů; jedním ze slavnostních jídel je „bigos“ z kysaného zelí, několika druhů mas, klobásy a hub, dalším „kutja“ pokrm z pšenice, máku, rozinek, mandlí, ořechů a doslazený medem. Poláci jedí také kapra jako my, ale v typické sladké omáčce. Maďaři si pochutnávají na pečeném krocanu a vánočce s ořechy, v Bulharsku patří na štědrovečerní stůl velké množství zeleniny a pečených paprik. V Německu mají k večeři bramborový salát, ale s klobásou, kapra jedí až na Nový rok. Švýcaři jsou skromní, jedí pečené placky „tirgeli“ z mouky a medu, které mají vždy tvar nějakého zvířete. Ve Švédsku nesmí chybět na stole šunková kýta a jako desert se podává puding. V Belgii se speciality liší kraj od kraje, v Namuru si pochutnávají na vepřových žebírkách, v Brabantsku jedí krupicovou kaši.
Angličané pojí slavnostní oběd až na Boží hod, základem je pečený nadívaný krocan s křupavými brambory a nesmí chybět ani vánoční puding. V Americe se podobně obědvá také krocan s nádivkou a brusinkami, doplněný sladkými brambory, samozřejmostí je také dyňový koláč. Francouzská štědrovečerní večeře se skládá z 8 chodů, nechybí paštika z kachních jater nebo krůta s nádivkou a pečenými kaštany, mlsá se také piškotový dort ve tvaru polena se zmrzlinou a pije šampaňské. V příbuzné Kanadě se podává krůta, ale s bramborovým salátem nebo bramborovou kaší. Nadívaný krocan s brusinkovou omáčkou se podává i na Tchaj-wanu, nechybí ani „dary moře“ a tropické ovoce. Inu „Jiný kraj, jiný mrav“!
Ať už přichází k dětem Ježíšek, Papá Noël či Santa Klaus, mají křesťanské Vánoce své kouzlo lidé chtějí chvíli zapomenout na strázně a nejistoty. V letošním roce budou všichni doufat v porážku terorismu a šťastnější život pro všechny.
EH
Potřebujeme:
1 litr mléka, 2 vejce, 8 - 10 stroužků česneku, sůl, pepř, polohrubou mouku, 1 - 2 housky, sušené houby (čím víc, tím lépe), máslo, olej.
Postup:
Do dvoulitrového hrnce nalijte mléko, přidejte vejce, pepř a česnek, rozetřený se solí. Promíchejte a zasypte moukou, aby těsto bylo husté jako na palačinky. V mléce namočené sušené houby poduste s máslem a trochou vody doměkka a přidejte do těsta. Znovu zamíchejte a vylijte na pekáč, vymazaný olejem. Posypte drobnými kostičkami housek a pečte ve vyhřáté troubě do zlatova. Zvláštní - bytem zavoní masová vůně, i když jste žádné maso nepoužili...
Dobrou chuť!
V.T.
Lovosický dnešek 12/2001 | strana 6 |