Lovosický dnešek 11/2001 | strana 8 |
Kulturní středisko Lovoš pořádalo v lovosickém kostele sv. Václava koncert?
Kulturní pořad se skládal ze tří částí. První byl Bachův koncert E-dur, kde sólové housle hrál pan Pavel Eret. Druhá část byla oblíbená Mozartova Malá noční hudba a poslední skladba uzavírala Vivaldiho čtvero ročních dob. Celý koncert byl takovým pohlazením po duši. Jako obvykle kostel nebyl rozhodně přeplněn, i když vstupné 50,- Kč stačilo tak na nájem kostela a poplatky. Hudebníky platilo Kulturní středisko.
Doufáme jen, že se nás na Vánoční koncerty sejde větší počet. Bylo by škoda tak krásného kulturního zážitku pro necelých padesát posluchačů. I když díky těmto „skalním“ posluchačům si Lovosice přece jen neutržily nálepku „nekulturní město“.
- Re -
Dnes snad již nikdo nepochybuje, že hnojit musíme. Když sklízíme naše výpěstky, tak z půdy odebíráme nutně část minerálních a stopových prvků. To co jsme odebrali, musíme půdě nějakým způsobem vrátit, přičemž je samozřejmé, že musíme počítat s určitými ztrátami a proto je nutné dodat ještě něco navíc. Neučiníme-li tak, potom pěstujeme rostliny neduživé a nezdravé - připravujeme jim vlastní vinou stress.
Vzhledem k intenzivnímu způsobu hospodaření a naší snaze vypěstovat co největší plody, je zřejmé, že nevystačíme se samotným hnojem či kompostem. Ty tam jsou doby, kdy tomu tak bylo. Dnes se prostě již bez průmyslových hnojiv neobejdeme. Je však také známo, že to, co hodně používáme také patřičně kritizujeme.
Průmyslová hnojiva jsou kritizována z nejrůznějších směrů, ale hlavně ve většině případů neoprávněně.
Nedávno se na mne obrátil jeden známý zahrádkář jako na zaměstnance Lovochemie s kritikou, která též byla opět jaksi mimo. Ten váš ledek stojí za ho..., řekl. Loni jsem při sázení stromku přihodil pár hrstí ledku amonného s vápencem a letos, tedy za rok, když jsem neujatý stromek vyhazoval, tak tam ledek ležel jako mrcha, právě tak, jak jsem jej tam loni dal.
Jde samozřejmě o omyl a skutečnost byla jiná. Hnojivo je povrchově upravováno a každá granulka má jiné vlastnosti na povrchu než uvnitř. Povrch jednotlivých granulí je rezistenčnější než vnitřek a odolává více vlhkosti. Je to proto, aby se zlepšily fyzikální vlastnosti a hnojivo bylo lépe skladovatelné.
Působením vlhkosti v půdě došlo k vyloužení rozpustné složky - dusičnanu amonného. Rozklad méně rozpustné části hnojiva bude trvat nesrovnatelně déle. Kdyby se dotyčný dobře podíval, zjistil by, že hlavní část hnojiva byla vyloužena a že v půdě zůstává jen jakási kostra, která se jen zdánlivě jeví jako hnojivo původní. Přesvědčíme se o tom zmáčknutím mezi prsty, kdy zjistíme, že granulky jsou "prázdné" a změna struktury je zřejmá.
Čili závěr - možná, že stromeček se neujal právě proto, že dotyčný nešetřil a ledku přihodil příliš mnoho. Potom stromek vysokou dávku dusíku nepřežil. Navíc ledek amonný s vápencem se pro zásobní hnojení při výsadbě stromků vůbec nehodí.
Ale co je však jisté a nejdůležitější - po roce byla hlavní hnojivá složka z hnojiva zcela jistě vyloužena a hnojivu nebylo co vytýkat.
RNDr. Vladimír Mašín
Lovosický dnešek 11/2001 | strana 8 |