Antonín Moravec

Antonín moravec se narodil 13. června 1920 v Praze. Vystudoval učitelství, kterému se pak celý život věnoval. V roce 1939 nastoupil jako hospitant - výpomocný učitel na Obecnou školu v Praze na Hradčanech. V roce 1942 byl nasazen jako dělník v podniku Askania - jemná mechanika v Praze Vokovicích.

Po válce, v létech 1945 - 46 působil jako vychovatel a učitel dětí z koncentračních táborů ve Štiřínš. Rok 1946 ho zavál do Třebívlic, kde jako učitel a později ředitel pracoval do roku 1964. V tomto roce přechází do Lovosic na 2. ZDŠ do funkce ředitele. Celý svůj život a zajména důchodový - odpočinkový věk zasvětil nejen dětem, ale také přírodě a včeličkám.

V roce 1979 začal pracovat jako vedoucí zájmového kroužku „Včelař“ v DDM Elko, kde působí dodnes. Mladí včelaři z Lovosic pod jeho vedením dosahují naprůměrné výsledky, což dokazují stálá přední místa v celostátních soutěžích. Ještě dnes pořádá přednášky a besedy o včeličkách pro školy v celém našem okrese. Pro oslavy města v letošním roce vymyslel a od září 1999 realizoval krásnou i poučnou soutěž pro děti - „Znáš Lovosice?“

Osobnost pana Antonína moravce proto neodmyslitelně patří k lovosickému veřejnému životu.

4. řádné zasedání městského zastupitelstva

se konalo 14.9. 2000 od 16:00 hodin v sále KS Lovoš

Jednání probíhalo v klidné atmosféře, za vzájemného pochopení pro názor druhého. Zasedání sledovalo jen málo občanů, snad se zalekli programu, který předkládal k projednání hospodaření města a 3. změnu rozpočtu roku 2000.Je to na škodu věci, protože i suchá čísla říkají mnoho o tom, co se ve městě pro občany dělá nebo plánuje. Zastupitelé hodnotili kvalitu vybudovaných městských hřišť, sportovních zařízení - U-rampa, plážové hřiště - a poukázali na nutnost pravidelného dohledu a zajištění údržby.

Dalším bodem jednání bylo zajištění bezpečnosti na Osmičce. Jedná se o vykácení přerostlých topolů, tzv. stromů bez budoucnosti, které jsou poničené od letní bouřky a polámané větve tak ohrožují občany, kteří se zde pohybují. Byla odsouhlasena finanční částka 250000 Kč, která bude použita na pokácení a likvidaci dřevin. Do budoucna se plánuje celková rekonstrukce lesoparku.

Dlouhá diskuze se vedla o opravě schodiště u kostela sv. Václava, které opravuje firma Renesance. Město přispělo na jeho opravu částkou 285000 Kč, aby se prezentovalo při oslavách 400. výročí města. Práce se bohužel protáhly až do dnešních dní - svoje si musí říci památkáři. Výroba chybějících dílů pískovcových schodů se starou patinou není jednoduchá. Dohled na probíhající práce je zajištěn. Počítá se i se zpevněním boční zdi před kostelem.

Mezi další aktivity MěÚ patří počínající realizace zastřešení pódia na Osmičce a zajištění vlastních laviček pro diváky kulturních akcí. Napraven bude i nedostatek z minulých akcí, kde byly postrádány WC.

Restaurátorské práce na soše sv. Václava, která řadu let neměla důstojné umístění, jsou hotovy a můžeme se těšit na slavnostní odhalení dne 30.9. Na návrh kulturní komise byla projednána změna názvu náměstí, kde bude socha umístěna a většinou hlasů schváleno přejmenování na náměstí Václavské.

Zpráva o hospodaření města obsahovala mimo jiné plnění příjmů za období leden - srpen 2000 ve výši 55% a čerpání výdajů za totéž období ve výši 63%. Město se potýká s neplatiči nájemného a daňových příjmů právnických a fyzických osob. Vzhledem k živelné pohromě, která v červnu postihla Lovosice, bylo nutné provést úklid a odvoz bahna z ulic, likvidaci polomů, se vyčerpalo z rozpočtu více financí.

Dále byly schváleny převody nemovitostí a prodeje bytů formou obálkové metody. Byla vznesena připomínka, aby se při prodeji bytů dala přednostně možnost občanům, kteří jsou v evidenci pořadníku na byt.

Ani problém úklidu psích výkalů a zajištění přístroje neunikl pozornosti zastupitelů. Občané často žehrají na nemalé poplatky, které za sevého psa městu odvádějí, a proto požadují aby byl z těchto peněz úklid zajištěn. Finanční obnosy jsou však věnovány na psí útulek v Řepnici.

Phar,Dr. Stáně seznámil přítomné se založením nového občanského sdružení „Šance“. Bude poskytovat bezplatnou pomoc nemocným a postiženým občanům v oblasti odborné rehabilitační péče v rodinném prostředí, odborné pečovatelské služby, psychologické péče, poradenství a alternativní medicíny.

Maso, ceny, řezníci

Mase je a vždycky bylo nejdražší ze základních potravin. Je tedy samozřejmé, že nás zajímá jeho cena i dnes. Zajímá nás vzhledem k našim finančním možnostem i jeho cena v různých městech, případně v jednom městě u různých řezníků, majitelů prodejen. Bez velkého výběru a celkem náhodně jsem zjišťoval ceny masa například v Litoměřicích, Praze, Kladně, Mostě, Vlašimi. Něco mám vypozorované (Litoměřice Kladno), něco jsem převzal (to ostatní). Vychází to tak, že v Lovosicích a Litoměřicích máme jedny z nejvyšších cen masa a masných výrobků ve srovnání s několika jinými městy. Nelze však tyto informace brát za stoprocentní, protože se ceny pohybují s momentárními místními přebytky, či naopak nedostatkem zboží, místní konkurenci, respektive momentální koupěschopností toho kterého regionu. Obecně by se dalo říci, že nejnižší ceny jsou v místech s největší nezaměstnaností.

V našem městě máme sedm prodejen, které prodávají maso: čtyři prodejny firmy REK, prodejna „U Štěpánků“ v Dlouhé ulici, Delvita v Centru (pouze balíčkový prodej) a prodejna jatek SLAVIA Libochovice v části Formanky, jídelně Berešových. Všechna tři řeznictví v ulici 8. května spolu s nově rekonstruovanou prodejnou „U Štěpánků“ navozují v zákazníkovi pocit čistoty a vytvářejí dobrou kupní náladu. V týchž prodejnách je i nejpříjemnější personál. Vyniklo to hlavně v základní prodejně REK, kde si prodavač i když pracoval, dokázal z mého průzkumu udělat zdvořilou švandu. V ostatních prodejnách sice nejsou bůhvíjaké závady, ale ten jiskřivý pocit už tady chybí. Dá se říci že nejméně kulturní je prodej masa v DELVITĚ, ale je pravdou, že je to dáno charakterem balíčkového prodeje.

Již jsme si zvykli, že v prodejnách, kam mnohokrát do měsíce jdeme koupit řízek, biftek, nebo prostě řečeno „kus flákoty, je maso pěkně upravené, na kotletách není tuk, ríky vám nakrájí z vybraného kusu a přes vlákno, aby opravdu byly. Maso není ovětralé a nevzbuzuje pochybnosti o svém původu a stáří. Prodavačky se nepitvoří, když koupíte deset deka plecka, nediví se, když naopak vezmete deset kilo či více řízkoviny. Nejvýš se známí zeptají, kdože se to žení... Prostě je to s kulturou prodeje mnohem lepší, než před deseti lety. Hosší je to v cenách: dne 22. srpna, kdy jsem sbíral podklady, stálo hovězí zadní mezi 151 Kč v DELVITĚ a 144 Kč ve SLAVII. Přední bez kosti mezi 134 Kč v DELVITĚ a 121 Kč ve SLAVII. Vepřová kýta stála 125 Kč (všechny prodejny REK) nejméně 120 Kč ve SLAVII a bůček byl k mání od 69 Kč „U Štěpánků“, po 58 Kč v bufetu REK vedle zelinářství pana Vilda. Jenom pro zpestření jsem ještě sledoval cenu kuřat: nejlevnější byla kuřata U REKA v bufetu, pak v PLUSU, nejdražší opět v DELVITĚ. U uzenin jsem nechal ceny stranou, jen jsem sledoval výběr. Nejbohatší výběr mají obě prodejny REK na ulici 8. května a v Terezínské. Slušný výběr mají obě prodejny v Dlouhé ulici, ostatní mají základní uzeniny, jak pro nedostatek místa, tak proto, že mají nedostatečně velké úložné prostory (chladničky, mrazáky). Prodejny REK mají jediné větší výběr uzených mas v cenách, které korespondují s cenami mas syrových. Bufet REK má mimo největšího sortimentního rozpětí mas a uzenin i desítky druhů salátů a teplý pult s dobrým jídlem. (Najmě milovníkům dršťkové polévky doporučuji návštěvu). Také SLAVIA má podobnou výhodu, ale teplý pult se slušným posezením nepatří SLAVII. Ale dost, tento článek je především o mase, vlastně jen o mase…

Co z průzkumu vyplývá obecně? Že kultura prodeje masa v našem městě je velmi slušná, s cenami je to horší. Že ceny jsou doti vysoké, snad proto, že normu cen tvoří hlavně silná skupina prodejen REK. Nepatrné rozdíly ve většině cen by tomu nasvědčovaly. Nevylučuji, že se mýlím. Nakonec: kvůli ušetřené pětikoruně nepojedeme pro maso do Mostu. To bychom si moc nepomohli…

A zcela závěrem: někoho se možná moje hodnocení dotkne. Dříve, než mou osobou vyplníte celou zoologickou zahradu, podívejte se na uvedené údaje očima zákazníka, jímž především jsem. Jestli i potom budete mít pocit, že nemám zbla pravdy, můžete začít: slon, velbloud, buvol, opičák, hroch, had, pták… A až se vám nebude dostávat zoologických výrazů, čeština vám poskytne další možnosti… však vy si poradíte!