Lovosický dnešek 7/2000 strana 3 Predchozi stranka Dalsi stranka

Vlasta Tinková

Lehkost a šum

Stromy šuměly,
jak jimi probíhal vítr.
Vítr se vracel,
Lehkost a šum,
vítr, jenž ví,
že na smutek a bolest
se musí na chvíli zapomenout,
zapomenout a říct si:
teď, teď je chvíle,
která je mi dána,
teď je můj stín vedle stínu stromu,
teď
nade mnou zapadá rudé slunce.
Vítr utichá v listí,
skrze stromy klesá večer,
skrze trávy přichází noc
a zpívá.

(Ostrovy ticha)

Z historie mesta

Lovosice v pravěku a raném středověku II.

Z následujícího období, tj. z doby bronzové (2 000 - 750 př. Kr.) musíme opět vyjmenovat všechny kultury českého pravěku - únětickou, mohylovou, knovízskou i lužickou, neboť i ony jsou v Lovosicích zastoupeny. Zvláště osídlení kultury únětické (2 000 -1500 př. Kr.) bylo poměrně husté a vykazuje známky jakéhosi centra širší oblasti, o čemž svědčí nejen bohaté hrobové a sídlištní nálezy, ale i vzácný hliněný kadlub na odlévání bronzových předmětů nalezený v Reiserově cihelně. Význam Lovosicka v dálkovém transportu a obchodu dokládají i nálezy velkých bronzových depotů - např. poklad 40 bronzových hřiven z Lukavce.

Doposud méně nálezů pochází z období kultury mohylové (1 500 - 1 200 př. Kr.; nejnovější nálezy z výkopu Telecomu na nároží Dlouhé a Hluboké ulice zjištěny v r. 1998). Zato z období kultury knovízské (1 200 - 750 př. Kr.) pochází z území města i z jeho nejbližšího okolí mnoho sídlištních i hrobových nálezů. Tehdy se také Lovosice stávají skutečným hraničním sídlištěm. Nejenže se nacházely na okraji české kotliny, ale na opačném břehu Labe sídlili nositelé jiné kultury - lužické. Labe tak zřejmě poprvé a naposled tvořilo na Lovosicku kulturní hranici. Ani v tomto období však Lovosicko neztratilo svůj dopravní význam, o čemž svědčí početný poklad bronzů vybagrovaný z Labe pod Tříkřížovým vrchem. V počínající době železné, v době trvání bylanské kultury (750 - 450 př. Kr.) se Lovosicko opět kulturně sjednocuje a samotný prostor města se opět stává střediskem širšího významu, což dokládají bohaté, tzv. knížecí hroby prozkoumané v r. 1956 při stavbě garáží ČSAD, při silnici do Siřejovic (další hrob zde zachycen v r. 1972), a to ještě musíme uvést bohatý pohřeb na čtyřkolovém voze objevený v sousední Lhotce n.L. Celková prosperita oblasti pokračovala až do počátků mladší doby železné, tzv. laténské (450 - 25 př. Kr.), kdy byl vývoj přerušen prudkými změnami, během nichž se v Čechách a tedy i v Lovosicích objevuje první etnikum, které umíme pojmenovat - Keltové.

(Pokračování)
Dr. Salač

Lovosický dnešek 7/2000 strana 3 Predchozi stranka Dalsi stranka