Názor na názor

Podnikám v Lovosicích sedmým rokem. Snažím se, aby byli spokojeni všichni lidé, kteří u nás nakupují, ale také moji zaměstnanci. Na malém městě je těžké smířit se s velkou dávkou závisti, kterou projevují především ti lidé, kteří umí hlavně kritizovat, aniž by za sebou měli nějaké výsledky.

V stejném duchu se odehrála i kritika zveřejněná v Lovosickém dnešku dne 1. července 2002 a to hned na titulní straně. Příliš mě nepřekvapilo, že kritický hlas pozvedá člověk, který nemá ani odvahu se pod svůj názor podepsat. Vlastní zbabělost nahrazuje zlobou proti ostatním, nicméně pouze v souvislosti s mými provozovnami uvedl mé jméno, čímž se cítím poškozena. O prodeji masa v Lovosicích totiž údajná čtenářka sdělila cituji : ?… máme nejdražší maso v celém širokém okolí". Tuto zákeřnou větu znám z úst mnoha lidí. Jsou to ti, kteří nechtějí slyšet mé argumenty. Stále znovu opakuji, že ceny okolních řezníků sledujeme pravidelně každý měsíc. Naše srovnávací tabulky jsou k dispozici - nikdy ale nemá zájem je vidět, protože by ztratil argument pro svoji kritiku. Nikdo z těch, kdo vypouštějí z úst jedovaté věty, nechce vidět a slyšet pravdu. Nemohu držet ceny jako supermarkety, to každý rozumný člověk dnes již chápe, ale tvrdit, že jsme v celém okolí nejdražší, je lež, která se snadno vypustí do světa, ale která dokáže napáchat velké škody poškozuje nejen dobré jméno firmy, ale také všech 43 zaměstnanců, kteří u mě pracují. Vím, že jsem trnem v oku některým lidem v Lovosicích. Vím, že úspěch se neodpouští. Zároveň si nemyslím, že bych byla neomylná. Ráda si popovídám s každým, komu se nelíbí cokoli na firmě a pokud mě přesvědčí, že má pravdu, tak chybu napravím. Jsem přístupná jakékoliv kritice, ale ne té anonymní, té, jejíž smysl je jediný - ublížit. Naštěstí je celá řada lidí, kteří k nám chodí rádi nakupovat a jsou s našimi službami spokojeni. To je fakt, který mě uspokojuje a všechny zákazníky mohu ujistit, že veškeré služby mají jen jediný cíl, a tím je spokojenost zákazníka.

Ing. Hana Poláčková

Názor proti názoru

V minulém měsíci jsme otiskli v Rozhovoru měsíce názor lovosické občanky m. j. také na cenu masa, což se skutečně, i když nepřímo, dotýká firmy REK. Dnes otiskujeme názor ing. Poláčkové, vedoucí sítě prodejen REK. Čtenáři Lovosického dneška si jistě i bez našeho komentáře udělají vlastní obraz, my jenom tolik : ta paní není anonymní, my ji známe a máme podle tiskového zákona právo chránit své zdroje.

Redakční rada LD

Dálnice v Českém Středohoří aneb jak to vidím já.

Když jsem nedávno vystavovala v Lovosicích, přečetla jsem si i vaše místní noviny, Lovosický dnešek. Zaujaly mne mimo jiné i články, které se dotýkají stavby dálnice D8 v chráněné krajinné oblasti a to článek ing. Hrdiny a rubrika Zeptali jsme se za Vás a to natolik, že na ně chci reagovat :

České Středohoří má své milovníky a ctitele, k nimž také patřím. Nemyslím si však, že postavením dálnice získá další obdivovatele. Spíše naopak. Po dálnici profrčí auta rychlostí možná i vyšší, než 120 km za hodinu, takže jejich řidiči a spolujezdci nebudou mít ani čas se krásou krajiny pokochat. Navíc dálnice rozetne krajinu na dvě části, které budou od sebe odříznuty, takže ani turisté nebudou mít možnost zde volně procházet, čímž atraktivnost krajiny utrpí.

Pokud jde o samotnou stavbu dálnice, která je liniovou stavbou, je schválená povrchová varianta dálnice s necitlivým zásahem do této vzácně modelované krajiny s velmi členitým terénem. Dálnice v úsecích, kudy povede trochu krajinu narovná zářezy do svahů, násypy a uměle navršenými valy, změní relief údolí vysokými mosty například v Opárenském údolí. Stavba si vyžádá i další plochy pro staveniště, odstavné plochy a přívodní komunikace. Provoz pak přinese do této krajiny i zplodiny z motorů i nadměrnou hlučnost vždyť se předpokládá průjezd až 25 000 automobilů denně ! Děti země navrhly kompromisní variantu : vést část dálnice osmikilometrovým tunelem, aby se ušetřila alespoň nejhodnotnější část krajiny.

České Středohoří je nejen naším velkým kulturním pokladem, ale i středoevropským přírodním unikátem, oblastí, kterou bychom se měli pyšnit. Náš slavný malíř Emil Filla namaloval soubor panoramatických obrazů Českého Středohoří; považoval je za kolébku naší budoucí kultury. Snad právě vzpomínky a myšlenky i na tuto nádhernou oblast symbol svobody - mu pomohly přežít šest let v Buchenwaldu, utrpení koncentračního tábora. A my, kteří tuto krajinu tak, jako on, milujeme, si přejeme ji zachovat neporušenou ve své kráse i pro další generace. Tím chci ing. Soldonovi vysvětlit, proč ekologická a jiná sdružení "dělají obstrukce" a brání výstavbě dálnice přes tuto oblast. Důvodem nejsou žádné lobyistické zájmy, ale láska k této nádherné krajině, která by byla nenávratně poškozena a znehodnocena.

Jana Haasová

I emocí je třeba,

neměly by však být rozhodující silou. Hluboce emotivní článek paní Haasové obsahuje myšlenky s nimiž se dá souhlasit, i když její pohled je pohledem člověka, který trvale v Lovosicích nežije. Pisatelka však zapomíná, že jsou tady i jiné, věcné argumenty.

Pravda je, že se trochu změní nejbližší okolí dálnice. Není pravdou, že se zhorší exhalační a hlukové podmínky. Pokud si představíte kolika obcemi v horské krajině projíždí - bez emocí - ony tisíce aut, tak jistě ne bez emisí a bez hluku. Rozdíl je v tom, že auto, které jede 120 km/hod., spaluje daleko lépe palivo, než auto, které se škrábe dvacítkou na Paška Pole. Pravda, krajina trochu utrpí, ale asi 40 000 lidí zůstane značně ušetřeno emisí, které by auta vypouštěla v asi 30 obcích, jimiž nyní ty tisíce aut projíždí.

Dále : řidič se nemá co kochat krajinou, řidič má sledovat provoz na silnici. Spolucestující, které něco v krajině do té míry zaujme, se tam může jindy vrátit něčím pomalejším, třeba pěškobusem.

Podpovrchová varianta je sice lákavým řešením, ale málokdo si uvědomí, že je více, jak třikrát dražší, než varianta povrchová. Už slyším repliku : Peníze nejsou všecko. To je pravda, ale ať se komu líbí, či nelíbí, o penězích je to taky. A je to o našich penězích. Nemyslím si, že bychom jich měli nazbyt.

Nivelizace krajiny : no jo, já taky maluji a členitá krajina je mi sympatičtější, dramatičtější, než rovina. Tak daleko však nivelizace nedojde a navíc ona i moderní architektura v krajině má svou osobitou poezii. Vzpomeňte na Podolský most, věž na Ještědu a další stavby…

Co se týče lobby : připouštíme, že mezi odpůrci dálnice jsou i tací, kteří mají ty nejčistší úmysly. Jsou ale všichni tak čistí ? To asi nezaručíte.

A ještě trochu zpět, k obstrukcím : to jsou případy, kdy připomínky odpůrců stavby jsou věcně vyvráceny, ale odpůrce je malinko pozmění a podá znova s vědomím, že sice budou opět vyvráceny, ale že se tím realizace stavby oddálí. Třeba někomu rupnou nervy…

Dalo by se napsat i více, ale není našim cílem řešit už jednou vyřešené. Krom obstrukcí….

Je to zvláštní : užívat vymožeností moderní civilizace v hlavním městě a horovat pro zachování podoby kraje, kam se jezdí jen na výlet, ale kde místní lidé žijí stále…

-jč-