Prázdniny v Elku

Snažili jsme se zajistit co největší část prázdnin provoz v DDM. V prvních čtrnácti dnech měly všechny děti možnost vyjet na tábor, který jsme pořádali ve spolupráci s DDM Trend Roudnice n. Labem - do Janova v Jizerských horách. Na další období po sobě jdoucích čtyř týdnů jsme nabídli všem dětem příměstský tábor, o který byl největší zájem v prvním týdnu. Zvolili jsme co nejpestřejší program. Při nepříznivém počasí jsme kreslili, soutěžili, cvičili, malovali na kamínky, hráli stolní tenis a společenské hry. Každý týden jsme uskutečnili jeden celodenní výlet. Navštívili jsme ZOO v Ústí nad Labem, zámek v Ploskovicích a v Libochovicích. Litoměřice jsme si prohlédli zvrchu - z rozhledny Kalich i zespodu - prošli jsme podzemní chodby pod náměstím.

Nezapomněli jsme ani na hry v přírodě - bojovky, lehkoatletické závody, výstupy na okolní kopce, vycházky opárenskými lesy, a hlavně nám přálo počasí, tak jsme si užili i koupání a slunění. Kromě toho došlo i k soutěžení ve vodě - v potápění, plavání, skocích do vody a dokonce si děti zahrály i vodní pólo.

Naší velkou výhodou na příměstském táboře byla vstřícnost ředitelek mateřských škol, kterým bych chtěla poděkovat za možnost stravování se v jejich zařízeních. Děti tak měly postaráno o kvalitní teplé obědy. Nyní už se těšíme na nový školní rok, a přejeme všem dětem vykročení tou správnou nohou.

Nabídky našich kroužků si budou moci děti prohlédnout v nejbližších dnech ve všech třídách ZŠ i na našich vývěskách. Přihlášky si mohou vyzvednout již od prvních školních dní.

D. Tošnerová

Oparenský desetiboj

První červen je již celá léta označován za svátek dětí, a tak není divu, že se pro oslavence chystají různé zábavné akce. I letos byl připraven na řadě míst pro děti program, ať už ve formě her, soutěží či kulturních vystoupení.

Mez gratulanty pochopitelně nechyběli ani učitelé z 1. ZŠ v Lovosicích, kteří pro své žáky připravili trochu jiný program, než bývalo zvykem. Paní učitelky z prvního stupně pro ty menší nachystaly soutěžní dopoledne na Osmičce a pro žáky 6. - 9. tříd byl uspořádán branný závod v Oparenském údolí.

Přípravy se konaly již dlouhou dobu předem, aby všechno vyšlo. Když už se zdálo, že problémy jsou vyřešeny a překonány, začalo "zlobit" počasí. Nakonec jsme si přijatelné počasí s žáky nejspíš vymodlili, a tak akce, na kterou byli všichni dlouho zvědaví, mohla 1. 6. konečně vypuknout.

Pro žáky byly připraveny dvě trasy, zvlášť pro 6. a 7. ročník a pro 8. a 9. ročník o délce 4 - 5 km. Na trasách byla umístěna stanoviště, kde učitelé dohlíželi na to, jak jednotlivá 5-6 členná družstva plní nejrůznější úkoly, ať již vědomostní, dovednostní, testující logické myšlení či zdatnost.

Velkým kladem závodu byla skutečnost, že nešlo o to, za jak dlouho bude trasa zdolána, neboť rozhodoval bodový stav. Závod byl ukončen vyhlášením výsledků v místě startu i cíle, tedy na hřišti v Malých Žernosekách. První tři družstva z každé kategorie (6.,7., 8.,9. ročník) byla oceněna medailemi, diplomem a sladkostí. Abychom se drželi hesla: "Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se", sladkost a drobnou pozornost pak obdrželi všichni žáci

J. Hájková

Ohlédnutí za úspěchy

aneb Studenti lovosického gymnázia ve školním roce 2000/2001

Právě začal nový školní rok. Dovolte mi zmínit se ještě o roku minulém, ve kterém si naše škola připsala mnoho dobrého.

Za celé toto období reprezentoval školu nespočet žáků v různých oblastech vědění. Zmíním se pouze o těch nejdůležitějších. Že znalosti českého jazyka našich studentů jsou nad úroveň široké, svědčí první místo kvintána Petra Jansy ve středoškolské soutěži v českém jazyce, který navíc obdržel nejvíce bodů ze stylistického úkolu. Třetí příčku v téže olympiádě obsadila Eva Špičková ze čtvrtého ročníku. V jazyce německém stanuli hned tři studenti na 3. místě - v 1.kategorii Denny Hozman, v druhé se vyznamenala Helena Patráková a v třetí uspěla A. Horváthová.

A od jazyků ke královně věd - matematice. V okresním kole zvítězil sekundán Jan Řezníček a jeho spolužák Denny Hozman se umístil na 3. místě, třetí byla rovněž primánka Eliška Černá. Mezi nejtěžší patří olympiády biologické. Ale ani v tomto oboru se mladí lovosičtí studenti neztratili. Až na třetí příčku se zde totiž probojovala Jitka Řezníčková z primy, která obdržela stejný počet jako žák umístěný na 2. místě. V samostatné práci získaly plný počet deseti bodů ještě Jana Knauerová a Marcela Šafratová, obě z primy. Navíc je samostatná práce velmi dlouhodobá a pracná.

V olympiádě zeměpisné, která rovněž nepatří mezi lehké, se podařilo v okrese zvítězit hned třem studentům. Stanislav Lukš, Jaroslav Zukerstein a Jakub Jambor si tím zajistili postup do krajského kola. I zde se podařilo Stanislavu Lukšovi uspět, díky 2. místu se zúčastnil i kola ústředního, které se konalo až v Brně.

Známá studentka, která působí mj. v hudebním tělesu Trio de estudiantes, septimánka Soňa Herčíková se zúčastnila krajského kola recitace. V této soutěži dokázala porazit všechny konkurenty a zvítězit. Postoupila tedy do celostátního klání "Wolkerův Prostějov". Soňa i se svými spolužáky Jiřím Protivou a Monikou Knauerovou reprezentovala také ZUŠ. Trio de estudiantes se zúčastnilo národní soutěže ZUŠ v komorní hře ve Vysokém Mýtě, kde obsadilo třetí místo. Úspěchem bylo i společné vystoupení školního sboru Laeta nota a smíšeného sboru Solihullu z Anglie, kteří přijeli v květnu. Zkušený dirigent lovosické studenty ocenil jejich soustředěnost, kvalitu hlasů i angličtinu.

Za úspěchy studentů stojí ale také dobrá práce jejich profesorů, kteří dokázali vzbudit ve svých žácích zájem o obor. Na závěr nezbývá, než přát studentům lovosického gymnázia, aby i v tomto nastávajícím školním roce reprezentovali svou školu se stejně výbornými výsledky jako v předchozím.

-dhz-

Prvního září každým rokem v ten den zazvoní zvonek na všech školách v celé naší zemi, aby oznámil všem dětem, že skončil čas dovádění, jízd na kole a dalších her a nastává čas učení!

To bylo, jest a bude. Utichnou naše ulice, které během prázdnin dostávají velkou zátěž, neboť mimo našich dětí je zde spousta těch, kteří tráví své prázdniny u svých dědů a babiček, a tak je veselo a rušno!

Čas letí jako voda, i já jsem měla několikrát své vnuky u sebe a dnes jsou z nich již dospělí muži, a já na svou školičku v kraji pod Blaníkem vzpomínám dodnes.

Také jsem poslední léta, u nás v naší obci chodila ráda na první den v naší ZDŠ - na přivítání malých prvňáčků, které přivedla ředitelka „Mateřiny“ a předávala je ředitelce ZDŠ. Dnes je mi trochu smutno. Škola své dveře navždy uzavřela a děti jezdí do Lovosic. Důvod? Malý počet žáků. Vím, že nejsme obec jediná v našem okrese, ale muselo to být. Není možno, aby do čtyř velkých tříd bylo jen 13 dětí celkem od 1. do 4. třídy vyučování v jedné třídě najednou! To pochopí každý člověk, ale přesto je smutno. Pro nás, starší generaci to bude pořád škola, neboť v ní vyrostly naše děti i vnoučata a to se nedá zapomenout! Všem dětem přeji, aby se jim učení dařilo, aby z nich vyrostlo dobré budoucí pokolení.

S pozdravem O. Hajková z M. Žernosek

Jelikož jsem v důchodu, mám dost často možnost procházet městem a sledovat vše negativní i pozitivní, co se kde děje. O tom lepším psát nechci, to se chválí samo.

Vnuk mě poprosil, zdali bych ve svém domě nesbírala PET lahve od nájemníků a tak je společně odnášíme do školy. Jednou i dvakrát týdně tudíž jsem před školou s pytlem lahví (jedná se o ZŠ, kde se do školy vchází ze strany dvorem) a kličkuji mezi auty, když přecházím silnici. Divím se, že se tam dětem ještě nic nestalo. Domnívám se, že by tam měl být označen přechod pro chodce. Auta jezdí z obou stran, snobští rodiče, co chtějí odlišit své děti od ostatních je vozí auty a těsně před vraty z obou stran se zastavují a opět rozjíždějí. Mezi auty pak kličkují děti, které chodí pěšky. Těch je pochopitelně více. Pokud by chtěl někdo z Policie si toto ověřit, jedná se hlavně o dobu od 7.35 - 7.50. Je to sice krátká doba, ale myslím si, že když v Kostelní ulici jsou vedle sebe dva přechody pro chodce (před starou poštou a před hotelem Lev), pro bezpečnost dětí by to neměl být takový problém.

Další problém je silnice v Sadech pionýrů, která nikam nevede a přesto je velmi frekventovaná v době, kdy rodiče vozí děti do MŠ. Při špatném počasí je silnice velmi zablácená a sem tam projíždějící auta nutí chodce kličkovat a nic jiného nezbyde, nežli uhnout do největšího bláta. Myslím si, že nejvhodnější řešení by bylo, kdyby auto zajelo mezi proluku (vedle Donáta), tam jsou alespoň chodníky a ten kousek mohou dojít pěšky. nebo to už se dneska nenosí?

Další (a to je paradox) v Husově ulici, kde sídlí Policie jsou zaparkovaná auta na chodníku. Jedná se o tu stranu, kde byla restaurace u Kosů. Toto je výsměch policajtům, kteří by měli možnost inkasovat pokuty. Několikrát jsem tudy prošla a v některých místech jsem musela na silnici, abych někomu neulomila zrcátko při vyhýbání.

Ještě jedna maličkost. Máme hezky opravený kostel a býv. radnici, ale hodiny si jdou, jak chtějí. V minulosti jsem podle zvonění na kostele vstávala do práce. Dnes už by to nešlo?

Müllerová Eva