Na otázky redakce odpovídá paní Mgr. Věra Bezstarosti, ředitelka Zvláštní školy v Lovosicích

Jak už se stalo tradicí, vždy v zářijovém čísle našeho měsíčníku zpovídáme některého z ředitelů lovosických škol. Tentokrát bychom se rádi zaměřili na Vámi vedenou Zvláštní školu, která je jinak nejen v mediích trochu opomíjena, přes její nesporný význam. Podejte proto našim čtenářům základní informace o této škole - počet žáků, tříd, pedagogů a pod.
Zvláštní škola v Lovosicích má již tradici přes 50 let. Do podvědomí veřejnosti se však dostala až po přestěhování do rekonstruované budovy bývalé mateřské školy, a hlavně po vstupu do právní subjektivity v roce 1995. Naše škola má ročně průměrně 120 žáků. Je plně organizovaná a vzdělávají se zde žáci ve třídách zvláštní školy a pomocné školy od 1. až do 9. ročníku. Je připravena vzdělávat děti, které jsou mentálně retardované, jinými slovy děti, které by nezvládly učivo základní školy.

Název "Zvláštní škola" už sám o sobě ji odlišuje od škol ostatních. V čem je tedy Vaše škola jiná než školy běžné?
My jsme vlastně také základní škola, jen obsahově se učivo liší a metody práce s dětmi jsou jiné. Na škole proto učí speciální pedagogové, kteří jsou vyškoleni právě na žáky, kteří mají různá postižení.

Jaké možnosti mají Vaši žáci po ukončení školní docházky, jakým způsobem se mohou dostat na školu obyčejnou a jakému podílu z nich se to zatím podařilo?
Naši žáci mají dosti velkou možnost výběru odborných učilišť na okrese i mimo něj. Chtěla bych upozornit, že naši žáci nejsou nijak diskriminováni a ošizeni. Dostávají plnohodnotné vzdělání v rámci svých možností. Mají vyžití jako všechny zdravé děti, chodí plavat, bruslit, jezdí na lyže, do škol v přírodě, na ozdravné pobyty atd. Nedostane se k nám žádné dítě, které by sem tzv. nepatřilo. Každý žák projde odborným vyšetřením na SPD (speciální pedagogické centrum) v Litoměřicích, popř. dalšími odborníky. Ke správnému zařazení dochází také na základě dobré spolupráce s mateřskými školami a základními školami, zejména 1. a 4. ZŠ.

Na budově školy je ještě další tabule s názvem "Pracovní škola". O co se jedná a co si máme pod tímto titulem představit?
V budově ZvŠ sídlí ještě jeden právní subjekt. Praktická škola. Chodí do ní žáci, kteří vyšli z nižších ročníků ze ZŠ, ZvŠ a absolventi pomocných tříd. Je dvouletá, neprofesní a připravuje žáky na zařazení do práce, popř. na OU.

Na pedagogy takovéto školy jsou kladeny mimořádné požadavky. Jak se Vám daří formovat složení učitelského sboru dnes, kdy je ve městě přebytek učitelů?
Na ZvŠ pracuje 14 učitelů včetně ředitelky a zástupkyně, 2 vychovatelky ŠD a 3 provozní zaměstnanci. Na PrŠ 2 učitelé a jeden provozní. I když je ve městě přebytek učitelů, speciálních pedagogů není mnoho a ne každý se pro práci s mentálně postiženými dětmi hodí.. Někdy je postižení kombinováno ještě se smyslovými či tělesnými vadami, mnohdy se potýkáme i s etopedickými problémy.

V usneseních Městského úřadu se problematika Vaší školy prakticky nevyskytuje. Kdo je vlastně jejím zřizovatelem a jak se Vám s vedením města spolupracuje?
Zřizovatelem ZvŠ byl Školský úřad Litoměřice, v současné době již jen referát školství Okresního úřadu Litoměřice . U Pracovní školy Ministerstvo školství ČR. Dalo by se říci, že s městem nemáme nic společného. Ale není to zcela pravda. Vždyť do našich škol chodí žáci z Lovosic a okolí. Proto s městem úzce spolupracujeme, město nám pomáhá a jsme za tuto spolupráci vděčni.

V připravovaném novém školském zákoně se snad uvažuje o úplné integraci zvláštních škol do škol normálních. Jaký je Váš názor na tento záměr?
V říjnu tohoto roku budou obě školy přecházet pod kraj. Máme z toho trochu obavy, aby se speciální školy zase nestaly popelkou školství, jak tomu bylo v dobách dávných. Myslím, že k integraci zvláštních škol nedojde. Byl by to podle odborníků z praxe špatný krok, který by byl na úkor těchto dětí, ale i dětí zdravých. Doufám znovu, že k tomu nedojde, musí se změnit jen přežitý název "zvláštní", aby nevznikal dojem selekce a diskriminace. Myslím, že veřejnost a hlavně rodičovská veřejnost pochopila smysl a nutnost tohoto oboru školství.