Filatelisté

Asi nejrozšířenější sběratelskou zálibou zůstává dodnes filatelie, ve své podobě ražených známek přístupná i v dětském věku. Proto jedno z našich prvních zastavení vedlo k panu Josefu Helclovi, který je od letoška novým předsedou klubu filatelistů 04-38 Lovosice. po známých předchůdcích, jako byli pánové Trefný, Ouda nebo Guth. Nesmíme zapomenout ani na dlouholetého novinkáře pana Pracnu (distribuce nově vydaných známek členům). Dnes má lovosický klub 22 členů, kdy dalšími funkcionáři jsou pan PharmDr. Stáně jako novinkář a p. Nesvarba jako pokladník. V Lovosicích se převážně sbírá ČSR, ČR, Protektorát a Slovensko, najde se zde i sběratel Německa nebo t.zv. "obálek prvního dne", nazývaných "celiny".

Vlastní klub je docela aktivní, pan Helcl si pochvaluje vysokou účast na pravidelných měsíčních setkáních (až 75 %), co ho ale mrzí, je malý zájem právě nejmladší generace. Je pravda, že sběratel, který chce mít kompletní Českou republiku musí zaplatit dnes už nemalé částky. To se odvíjí od zvyšujících se výplatních hodnot známek. (Jak je to dlouho, co jsme frankovali dopisy známkami za l Kč). Pro mladé je tu ale možnost sbírání známek ražených (orazítkovaných), nad kterými se dá zažít mnoho radosti, zvlášť nad exoty ze vzdálených zemí. Klub má proto v úmyslu, uspořádat na podzim propagační akci na našich školách. Pokud to bude vhodné, pomůžeme i my na našich stránkách. Hezkou akci připravují pro své členy na 25. srpna, kdy se naši filatelisté chystají navštívit "Mezinárodní filatelistickou výstavu EUREGIA EGRENSIS" v Karlových Varech v hotelu THERMAL.

Pan Helcl sám zájem o filatelii převzal od svého otce, do roku 1987 sbíral známky ražené, ale od té doby se stal členem organizace filatelistů a sbírá naši vlast v jejích státotvorných proměnách, dnes tedy ČR a SR. Co je ale jeho specialitou je tématická sbírka "kosmonautika" od jejích začátků do dneška, jak se objevovala na známkách tehdejšího SSSR, ČSSR, následně ostatních "lidově demokratických" států a podle možnosti i USA a států celého světa. Dvě ukázky z této sbírky Vám zde představujeme.

Re

Zámek Kynžvart

Bylo 7. 6. 2001, prosluněné červnové ráno, den D, kdy jsme vyjeli na výlet do Kynžvartu, pořádaný soc. zdravotní komisí při MěÚ Lovosice.

Před desátou hodinou jsme dorazili autobusem do Kynžvartu. Zámek Kynžvart patří mimořádnými schopnostmi některých členů rodiny Metternichů spolu s unikátním soustředěním knih, rukopisů, uměleckých sbírek a historických památek mezi nejznámější a nejnavštěvovanější místa západních Čech.

Historie Kynžvartu sahá do druhé poloviny 13. století. Přemysl Otakar II. nechal na strmém ostrohu postavit pomezní hrad Kunigeswart, jehož zříceniny se zachovaly nad městem Lázně Kynžvart. V průběhu dalších 340 let se na kynžvartském panství vystřídalo 29 pánů. Od roku 1623 patřil Kynžvart Metternichům až do konfiskace v roce 1945. Knihovna na zámku Kynžvart patří mezi nejvýznamnější šlechtické knihovny v České republice. Knihovna encyklopedického charakteru obsahuje přes 12 tisíc titulů ve 24 tisících svazcích. Mezi 160 rukopisy je například i unikátní zlomek Pěti knih Mojžíšových z přelomu 8. a 9. století. 230 prvotisků ve 145 svazcích představuje jednu z největších sbírek prvotisků u nás. Bez nadsázky lze říci, že téměř každý specialista najde v knihovně základní literaturu k historii svého oboru.

Od roku 1976 až do roku 1999 byl zámek uzavřen z důvodu celkových oprav a rekonstrukcí v celém areálu. Od roku 2000 byl znovu zámek otevřen a zpřístupněn široké veřejnosti. V odpoledních hodinách jsme navštívili Mariánské Lázně s krásnou kolonádou a fontánou podbarvenou skladbami známých autorů.

Doufám, že chvíle strávené v těchto místech by byly i pro Vás příjemným zastavením v dnešní uspěchané době.

Libuše Haufová, DPS Lovosice