Na otázky redakce odpovídá pan Karel Zima, propagátor a organizátor výuky společenského tance

Pane Zimo, díky Vaší pedagogické činnosti v našem městě jste našim čtenářům dobře znám. Jakým způsobem jste se ale k profesionálnímu tanci dostal a nepokračoval v učitelské dráze svého otce?
To byla tak trochu náhoda, kdy v roce 1972 mne v "tanečních" vybral taneční mistr pan Guth a já jsem pak dva roky v Lovosicích tančil v jeho skupině. Tady jsem si tuto činnost zamiloval a pokračoval v ní další dva roky při studiu v Ostravě. Pak přišla vojna, po ní taneční konzervatoř a nakonec pedagogická škola v Ústí nad Labem, kde jsem získal aprobaci výuky společenského tance a choreografie.A tak mě učitelská dráha přeci jen neminula. V té době ale převážil aktivní společenský tanec. Od roku 1985 jsem pracoval na Krajském kulturním středisku v Ústí n.L .jako metodik tanečních oborů a tančil jsem v Klubu vrcholového tance se svou paní i dalšími partnerkami až do začátku devadesátých let. Po rozpadu zmíněné taneční skupiny v Ústí jsme v Lovosicích založili taneční školu PROTAZ a práci v ní se věnuji dodnes.

K této škole se vrátíme za chvíli. Teď by nás zajímalo, jakým způsobem vyučujete společenský tanec v našem městě dnes.
Společně s dcerou, protože manželka se věnuje jinému povolání, pořádáme každoročně kurz taneční a společenské výchovy. Bohužel, zájem o společenský tanec je stále menší a tak se nám daří uspořádat pouze jeden kurz za rok s počtem žáků 80 - 100. Náplní kurzu je škála tanců od polky a valčíku až po rokenrol. Je zajímavé, že se vrací obliba historických tanců, jako jsou na př. kankán, charleston, let-kiss nebo twist. Naprotitomu neučíme t.zv. "diskotékové" tance, které nejsou ani požadovány. Vlastní kreace si vytváří na diskotéce každý podle své chuti a není tak zapotřebí nějakého předpisu. Lze říci, že po ukončení kurzu zvládne účastník asi 22 zajímavých společenských tanců.

Říkal jste ale, že u Vašich kurzů se jedná nejen o taneční ale i společenskou výchovu. Jak se s tou vyrovnáváte ?
Tady jsme našli zajímavou cestu, kdy jsme opustili klasickou formu přednášek společenského chování a zvolili formu soutěže. Vypracovali jsme 120 otázek a každý večer spolu soutěží dvojice chlapců proti dvojici děvčat a zodpovídají 12 z nich. Správné odpovědi jsou bodovány a na konci kurzu vyhrávají buď chlapci nebo děvčata dort. Tímto způsobem se mimořádně zvýšil zájem o společenskou výchovu a v průměru dvě třetiny odpovědí jsou správné.

Víme ještě o jednom způsobu, jakým zvyšujete zájem o společenský tanec právě u nejmladší generace. To ale raději povězte sám.
Máte samozřejmě na mysli nepovinnou taneční výchovu na 4. ZŠ. S tímto nápadem se na nás obrátila paní ředitelka Bušková a letos už nám postupně narůstají žáci až do 5. třídy. Je to tak, že v první a druhé třídě máme týdně 1 hodinu, kde se věnujeme pohybové výchově a jednoduchým tancům jako jsou na př. mazurka, waltz, blues. Od třetí třídy jsou to pak hodiny dvě, a to už se připravují děti na podiová vystoupení. Jejich současný počet se pohybuje mezi 60 - 70.

Teď se dostáváme k hlavnímu tématu Vaší profesní činnosti, kterým je tanečně sportovní klub FBT color Dance Team Lovosice. Co nám o něm povíte ?
Tak nejprve k tomu trochu záhadnému názvu. První dvě slova jsou jménem mostecké firmy, vyrábějící a prodávající barvy, která je naším hlavním sponzorem. V klubu tančí 14 párů z lovosicka a příslušníci trénují denně 2 - 3 hodiny, kromě sobot a nedělí, kdy se objíždějí soutěže a různá vystoupení na kulturních akcích.

Při takovém zatížení se už ale dá mluvit spíš o sportovním výkonu.
To samozřejmě ano. Nevím, jestli jste informován, že už od roku 1997 byl společenský tanec zařazen mezi sporty a v roce 2008 bude jako disciplina zařazen na Olympijské hry.

Jak si tedy vedou Vaši svěřenci dnes ?
Nemohu si naříkat. Náš nejlepší pár - Radek Čihák x Michaela Zimová - jsou v Rank listu ČR na 5. místě (z 80ti párů v republice) a ve světovém Rank listu (3000 párů) na místě 119 jako 3. nejlepší pár České republiky. Od 1.1.2001 byli zařazeni do Národního reprezentačního týmu České republiky..

Dále dva naše páry získaly třídu "A": Ve standardních tancích Ondřej Bušek x Petra Bližíková, v latinskoamerických Jan Veselý x Eva Fockeová. Tato kvalifikace znamená právo zúčastnit se soutěží světového poháru

Naše páry se třikrát dostaly do semifinále soutěží světových pohárů a lze říci, že naši tanečníci i tanečnice sjezdili za těmito úspěchy téměř celou Evropu.

To je opravdu velice hezké. Ale co druhá strana mince - kolik to všechno stojí a kdo to platí ?
Narazil jste na vážný problém. Sportovní tanec na špičkové úrovni je nejen nesmírně namáhavá ale i nákladná záležitost. Při zahraničních soutěžích hradí našemu páru sponzor cestovné, ubytování a startovné. U domácích soutěží jen startovné, a to pouze finalistům. Na ostatní si musí klub svou činností vydělat a zbytek hradí rodiče. To pak pro špičkový pár představuje ročně 150 - 200 tis. Kč. Jen odpovídající šaty tanečnice stojí 30 - 35 tis. Kč (tanečníka 20 - 25 tis.) a jejich životnost nepřevýší jednu sezónu.

Vidím, že Vaše profese je skutečně náročná po všech stránkách. Ale vraťme se k Vám. Kdy a proč jste ukončil svoji aktivní taneční činnost a který byl Váš největší životní úspěch.
Svoji aktivní činnost jsem ukončil už jako senior (kategorie nad 35 let) koncem roku 1997, kdy začalo klesat mé umístění na Mistrovství republiky. Odcházet se nemá s porážkou. Dalším vážným důvodem bylo rostoucí zatížení v práci s tanečním klubem, kdy zmíněné dobré výsledky byly vykoupeny větší prací. A já vlastně pokračuji v další generaci, takže nic nekončí.

Za svoje největší úspěchy pak považuji jednak trojnásobnou účast ve finále Mistrovství republiky a hlavně pak účast ve finále IDSF (světový pohár).