Na otázky redakce odpovídá pan MVDr. Petr Petráš, autor veterinárního seriálu

Pane doktore, řadu měsíců jste naše čtenáře seznamoval o způsobech chování a pěstování domácích zvířat. O Vás samotném jsme se toho ale dozvěděli pramálo. Prozraďte nám tedy, co Vás přivedlo k této profesi a co k nám do Lovosic?
Myslím, že o mé osobě se netřeba šířit, není na mě nic zajímavého, takže naši čtenáři vskutku o nic nepřišli. Také na mé cestě k veterinární medicíně není nic pozoruhodného. Od útlého mládí mě zajímalo vše živé, choval jsem doma jako spousta jiných dětí nejrůzrnější zvířata - křečky, želvy, morče, mloky, akvarijní rybky, dokonce hmyz - pakobylky, strašilky apod. Od 12 let jsem začal chovat exotické ptactvo, můj chov čítal několik desítek druhů. Velmi intenzivně jsem se věnoval ornitologii, která zůstala mou vášní dodnes. Bohužel se jí nemohu věnovat dle svých představ, neboť volného času je opravdu minimum. Na střední škole se prohloubil můj zájem o biologii živočichů a lékařství. Nakonec z toho byla přihláška na vysokou školu veterinární, ačkoliv původně jsem pomýšlel i na humánní medicínu. Po absolvování jsem získal pracovní místo v Litoměřicích v rámci tak zvaných "umístěnek". Po absolvování roční nástupní praxe jsem byl přeložen do Lovosic, kde jsem "zakořenil".
Po pravdě mě zde moc věcí štve, ale učarovalo mi Středohoří. Dnes se zde cítím být doma.

Kde najdeme ve městě Vaši ordinaci, kdy k Vám mohou chovatelé přivést nebo přinést své menší pacienty a kdy Vás mohou zavolat k těm netransportovatelným?
Naši veterinární ošetřovnu najdete v centru města v Husově ulici naproti Telekomu. Myslím, že vzhledem k nové poměrně barevně výrazné fasádě ji lze jen těžko přehlédnout. Stačí jen koukat po domu barvy pomeranče a máte nás. Ordinujeme pro malá zvířata denně ráno od sedmi do osmi a odpoledne od čtrnácti do sedmnácti hodin. V sobotu a neděli pravidelně od sedmi do osmi hodin, jinak je pohotovostní služba k zastižení na telefonu pevném či mobilním. Co se týče výjezdu k nemobilním pacientům, jedná se spíše o hospodářská zvířata, konáme návštěvy v dopoledních hodinách nebo večer po skončení ordinační doby. K malým pacientům vyjíždíme v nejnutnějších případech, neboť kvantum malých pacientů by nebylo v našich silách a časových možnostech navštěvovat v jejich domovech.

Popište nám pro zajímavost průběh Vašeho běžného pracovního dne.
Obávám se, že popis našeho pracovního dne nebude příliš záživný, dny se podobají jeden druhému, jsou poněkud stereotypní. Začínáme ranní ordinací. Do osmi hodin přijímáme hlášení a objednávky od chovatelů hospodářských zvířat, probíhá příprava na pracovní den v "terénu", kromě toho ošetřujeme pacienty v ordinaci, probíhají odběry vzorků apod. Po osmé hodině se rozjíždíme k návštěvám na farmách hospodářských zvířat, k léčení nemocných zvířat a preventivní profylaktické činnosti. Po návratu z terénu následuje úklid a příprava ordinace k odpoledním návštěvám pacientů, příprava potřeb a nástrojů pro případné chirurgické výkony,sestavení operačních plánů atd. Odpoledne pak se věnujeme pacientům v ordinaci. Po skončení ordinačních hodin je doba vyhrazena většinou pro chirurgické zákroky. Průměrně provádíme jeden až tři výkony, zhruba dvě až čtyři hodiny chirurgie, stomatologie, rentgenologie atd. Pak papírování, úklid, no a většinou je na krku půlnoc. Ve volných chvilkách se snažíme vstřebat alespoň něco málo novinek z oboru četbou a studiem odborných materiálů. K tomu každý druhý týden pohotovostní služba - v noci si lehnete na telefon a čekáte, zda se někde nekoná nějaký ten komplikovaný porod, nebo se nechystá jiný průšvih, který do rána nepočká. A tak dokola. Chvíle s rodinou jsou velmi vzácné.

Naše občany budou pravděpodobně zajímat i jiné problémy, kterých jste se ve svých článcích nestačil dotknout. Jak Vás v takovém případě mohou kontaktovat ? My samozřejmě pro obecněji platné dotazy dáme k dispozici stránky našeho časopisu.
Jakýkoli problém týkající se chovu a zdravotní problematiky mohou chovatelé konsultovat telefonicky, což myslím bohatě využívají, nebo osobně v naší veterinární ošetřovně. Snažíme se proradit a vyhovět každému, i když někdy je to velmi obtížné a klienti mohou poznat, že pracujeme pod tlakem a v určitém stresu, takže ne vždy nás naleznou usměvavé a veselé, ale takový je život. A my bohužel přicházíme většinou do styku s nemocnými zvířaty, jsme konfrontováni s bolestí a utrpením, těžkými okamžiky pro majitele zvířat, a to se nepochybně odráží i na naší psychice. Snad nám bude odpuštěno, že nejsme vždy ve stoprocentní formě.

Děkuji vám za zájem i prostor pro seriál s veterinární tématikou.