Královské město Louny

Na řece Ohři v Hazmburské tabuli pod jihozápadními výběžky leží okresní město Louny, původně ves Luna u brodu, doložená k r. 1115. Obec povýšil na královské město Přemysl Otakar II. r. 1253. V dobách husitských byly Louny spolu se Slaným a Žatcem největší oporou husitství na severozápadě Čech a utvořily městský svaz. Největšího rozkvětu dosáhlo město v 16. století, po třicetileté válce se jen těžko vracelo k životu. Od r. 1868 se Louny staly střediskem politického života Poohří.

Panoráma města určuje neobvyklá, trojitá stanová střecha s vysokými hroty, náležící pozdně gotickému kostelu sv. Mikuláše. Kostel projektoval Benedikt Rejt (Ried), jehož huť kostel v letech 1520 - 42 i postavila. (Architekt B. Rejt zemřel v Lounech r. 1534 a je v tomto kostele pohřben). V období 1885 - 1902 byl chrám opravován významnými architekty Josefem Mockerem a Kamilem Hilbertem. V současné době je zpřístupněna prohlídková trasa v doprovodu průvodce; na věž kostela vede 180 schodů.

V Lounech stojí za pozornost také další památkové objekty: pozdně gotický dům Sokolů z Mor s typickým gotickým arkýřem (dnes okresní muzeum), dvoupatrový pozdně renesanční dům s bohatě členěným průčelím zvaný Daliborka, původní městská brána a souvislý pás středověkého opevnění a na svou dobu moderní kolonie dělnických domů pro zaměstnance drah, postavená podle návrhu vynikajícího architekta Jana Kotěry. Ve starém pivovaru z let 1809 - 12 je od r. 1998 Galerie Benedikta Rejta. Roku 1992 bylo historické jádro Loun prohlášeno městskou památkovou rezervací. Ochranné pásmo bylo mimoto v r. 1992 vyhlášeno i kolem památkově chráněného inundačního mostu do Dobroměřic.

V Lounech se narodili mnozí slavní lidé - básník Jaroslav Vrchlický (na rodném domě je umístěna pamětní deska), spisovatel Jaroslav Hilbert a jeho bratr architekt Kamil Hilbert, spisovatel Karel Konrád, malíř Emil Holárek a kapitán Otakar Jaroš, vyznamenaný jako první cizinec titulem Hrdina Sovětského svazu za statečnost v boji proti nacistům (padl v bitvě u Sokolova). V Lounech také zemřel francouzský generál Moreau po zranění v bitvě u Chlumce. S městem je spojen rovněž i život básníka Konstantina Biebla, rodáka z blízkého Slavětína, kde na místním hřbitově je i jeho hrob.

E.H.

.

ROZVOJ KULTURY V LOVOSICÍCH

(21. pokračování)

Pokud jste, vážení, občas sledovali naše pamětnické sondy do minulosti, prosíme, vydržte! Zbývá tady ještě jedna - možná poslední - kapitola o době, kterou mnozí zdejší občané prožívali, jak se říká, na vlastní kůži. A kdyby tento příspěvek kromě jiného poněkud připomínal Svěrákův věčně zelený film "Marečku, podejte mi pero", nemýlíte se, nejde o podobnost čistě náhodnou.

Pro tentokrát začínáme 2. lednem 1961, dnem nástupu nového ředitele bývalého n.p. SECHEZA pana Ing. Miloslava KESLERA. Jeho příchodem byly nastoleny nové progresívní metody řízení a vývoje největšího lovosického podniku, bez nichž by se rozvoj těžké chemie - do té doby nejen u nás, ale v celé republice nezaznamenaný - nemohl úspěšně rozvíjet.

Do těchto snah směřoval také velkoryse pojatý výchovně vzdělávací program určený k prohlubování a zdokonalování profesních znalostí a dovedností tehdejší - to zvlášť zdůrazňujeme - DOSPĚLÉ POPULACE. Tím se do značné míry vyplnila mezera šesti válečných let, kdy po uzavření vysokých a středních českých škol mladí lidé místo studia a učení odcházeli na nucené práce pro německou zbrojní mašinerii.

Prvním krokem k uvedení vytyčeného programu do života bylo ustavení ODBORU VÝCHOVY. Do jeho čela byl tenkrát šťastně vybrán pravděpodobně nejmladší inženýrský kádr pan Ing. Petr OBRUBA. Svěřeného postu se ujal s vehemencí a elánem mládí vlastním. Pod jeho vedením v překvapivě krátkém čase vznikla PODNIKOVÁ TECHNICKÁ ŠKOLA orientovaná na přípravu a získávání výučních listů v dělnických profesích a přípravu mistrů odborného výcviku pro nově budovaný areál dílen odborného učiliště (nad kterým mimochodem, v sedmdesátých letech stáli v nelíčeném úžasu mistři odborného výcviku obdobného zaměření z tehdejší NSR).

Pro zvýšení kvalifikace stávajících středně liniových vedoucích pracovníků výroby a údržby pak posloužil čtyřletý PODNIKOVÝ INSTITUT. Pod záštitou pražské Vysoké školy chemicko-technologické a pražského Vysokého učení technického a jejich vysoce vědecky fundovaných profesorů, a úměrně tomu i vysoce náročnému studiu, odcházeli jeho úspěšní absolventi s titulem "diplomovaný technik".

Ovšem nejžádanější a nevyužívanější formou nástavbového studia při zaměstnání se na řadu let staly tříleté a pětileté cykly studia smluvně zajišťované Střední ekonomickou školou v Ústí n.L. (dnes Obchodní akademie), které byly až na zanedbatelné výjimky doménou žen.

Ke cti a chvále odboru výchovy SCHZ nutno dodat, že do cyklů tohoto typu studia ochotně přijímal i doporučené požadavky z ostatních lovosických a litoměřických podniků, úřadů, obchodů a dalších organizací, pro zkoušková období benevolentně uvolňoval své učebny včetně jetřichovického rekreačního střediska CHEMIK, a věřte, že přímí účastníci si toho dodnes velmi považují.

Zejména my pozdní studentky, aniž jsme to ve svých dvaceti letech tušily, jsme vlastně první poválečnou generací žen ekonomicky činných po celý svůj produktivní život. A když jsme i po čtyřicítce našly tu odvahu a vytrvalost dopracovat se kvalifikačního označení ÚSO - úplné střední odborné vzdělání s maturitou, pak to byl triumf, který nám pozvedl nejen sebevědomí, ale i platové zařazení. Díky za ty dary!

Na přiloženém archívním snímku z konce května 1966 (pouze v tištěné verzi) z předmaturitního soustředění v Jetřichovicích se vám představuje skupinka studentek s věkovým rozptylem třiadvacet až dvaačtyřicet let. Uprostřed v pruhovaném tričku vidíte slečnu Milušku ŠUMOVOU. Vstoupila do historie tehdejší střední ekonomické školy v ústecké Pařížské ulici svou bezchybnou maturitní písemnou prací z účetnictví. V dnešní Lovochemii a.s. svou profesní zdatností je ceněna jako "rodinné stříbro".

H.R.

Podvečer pro seniory

Zadáno pro dobrou náladu bylo opět odpoledne ve črvrtek 10. února. Lze říci, že se tento pořad už v našem městě ujal. Návštěva, po předvánočním zakolísání, se opět zvýšila a ukazuje se, že se tu ustálil okruh přátel posezení u dobré dechovky. Přijďte si příště pro vlastní zkušenost.

-Re-